Korunovační klenoty vyjdou po pěti letech z trezoru na světlo

Co kdyby klíč někdo ztratil? "Pokud by taková situace nastala, řešila by se normálním způsobem – tedy přivoláním zámečníka a výrobou nového klíče,! vysvětluje Ivana Kyzourová, šéfka hradního odboru památkové péče.

Předpokládám, že odpověď na dotaz, jaká je hodnota korunovačních klenotů, by byla "nevyčíslitelná". Lze přesto jejich hodnotu vyjádřit nějakou částkou?
Spočítat hodnotu použitého zlata a drahých kamenů by teoreticky asi bylo možné, ale to, co klenoty, zejména Svatováclavská koruna, pro Čechy vždy znamenaly, na peníze převést nelze. Byla a je symbolem naší samostatnosti, historie i sounáležitosti.

Trpělivost nutná Klenoty budou od pátku až do 19. května k vidění ve Vladislavském sále Pražského Hradu. Počítejte ale s tím, že ve frontě zůstane i několik hodin. Příchod bude možný jen od Starých zámeckých schodů přes Jižní zahrady Pražského hradu, odtud po Býčím schodišti na III. nádvoří, vchodem do Starého královského paláce. Vzhledem k tomu, že Hrad počítá s návštěvností kolem 5 tisíc lidí denně, bude vstup regulován. Pokud se tedy fronta potáhne i mimo areál Hradu, po uzavření brány z Opyše do Jižních zahrad se na výstavu dostanou jen ti, kteří již v areálu jsou.

V jakých podmínkách jsou korunovační klenoty uchovávány?
Korunní komora je důkladná stavba, jejíž klima je velmi stabilní a mění se jen pozvolna v závislosti na ročních obdobích. Zlato a drahé kameny, z nichž jsou klenoty zhotoveny, jsou odolné materiály. Nejohroženější jsou perly, zejména ty krásné velké na koruně, kterým by mohly škodit dlouhodobě rychle se střídající teploty. Citlivým materiálem je také kůže pouzder, těm vadí především sucho. Nic z toho ale v komoře nehrozí.

Proč relikviářový kříž a meč nejsou uchovávány společně s korunou, žezlem a jablkem v komoře? Je to kvůli nižším "technickým" požadavkům na jejich uchovávání?
Požadavky na uložení jsou obdobné, ale osudy předmětů byly rozdílné. Korunovační klenoty původně byly součástí inventáře Svatovítského pokladu, v 15. století však jejich správu přebírají české stavy, tedy představitelé státní správy; ostatně z nich se rekrutovala většina ze sedmi držitelů klíčů. Meč vždy patřil do Svatovítského pokladu. Jiná byla situace zlatého relikviářového kříže: ten nechal Karel IV. zhotovit jako nejvýznamnější klenot českého království a uložil jej na hradě Karlštejně. Odtud se kříž v 17. století dostal do Svatovítského pokladu a od té doby se o něj, stejně jako o meč, stará Metropolitní kapitula u sv. Víta. Dalším důvodem odlišného uložení je to, že korunní komora byla zamýšlena pouze jako místo uložení koruny, jablka, žezla a roucha. Na jejich velikost byl v roce 1867 vyroben trezor, ve kterém jsou klenoty dodnes.

V minulosti se klenoty z bezpečnostních důvodů několikrát stěhovaly do ciziny. Existuje dnes nějaký plán, co by se dělo s klenoty v případě mimořádných událostí?
Plán existuje, ale z pochopitelných důvodů o něm nelze mluvit.