Letní dny lákají odhodit šaty a skočit do chladné řeky. Vybudování koupaliště ve Vltavě je sice v nedohlednu, ale někteří jedinci se v ní osmělují pravidelně. „Kvalita vody vodních toků se v posledních letech téměř všude zlepšila, ale místa ke koupání je třeba ve volné přírodě vybírat s rozvahou,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. „Zejména jsou nevhodné řeky pod městy, kde se mohou ve zvýšeném množství vyskytovat látky pocházející z čištění odpadních vod, a tím i bakteriální znečištění,“ dodává Roldán.
Osvěžení v řece. Možná už příští rokVltavské břehy bývaly v létě obsypané říčními plovárnami a koupajícími se Pražany. Tečku za letní idylkou na řece udělala zhoršující se kvalita vody a vltavská kaskáda. Voda vypouštěná z hloubky nádrží si drží v zimě i v létě stejnou teplotu, která přiláká ke koupeli asi jen otužilce. Plovárny na vodní hladině mají svou tradici a fungují v mnoha významných světových městech. Jsou v New Yorku, Berlíně, Vídni a úvahy o nové říční plovárně inspirované Kodaní dorazily i do Prahy. Magistrát plánuje vybudovat na březích Vltavy několik plovoucích bazénů. Jeden by měl vyjít na 70 milionů korun. „Do příštího roku chceme udělat minimálně jeden, nejspíš bude mezi Palackého a Železničním mostem,“ uvedla pro server iDNES.cz primátorka Adriana Krnáčová. Na náplavku u Výtoně míří každé léto stovky lidí, kteří si chodí k řece posedět, popít nebo za hudbou. Nabídka koupání by byla další možností, jak na břehu Vltavy relaxovat. Už před pěti lety se objevil plán tří architektů na kruhovou plovárnu o průměru 50 metrů, s bazénem dlouhým 25 metrů, s přístupem po pontonové lávce nebo lodičkou. Koupalo by se v říční vodě filtrované speciální membránou. V zimě by pak bazén mohl sloužit jako kluziště. Robert Oppelt |
K relaxaci u řeky můžete navštívit i rekreační areály. „Koupání ve Vltavě nedoporučujeme. Voda není špinavá, ale extrémně studená,“ říká mluvčí Žlutých lázní Hana Tietze. „Nejsme přírodní koupaliště, ale pár lidí u nás do řeky vleze,“ dodává Tietze.
Na Vltavě se také připravují čeští reprezentanti v rychlostní kanoistice na blížící se mistrovství světa v Račicích. „Je jasné, že by mohla být čistší, ale osobně jsem nikdy problém s kvalitou vody neměl. Samozřejmě občas člověk potká ve vodě nafouklé zvířátko,“ řekl pro Metro kajakář Daniel Havel.
Jedním z odvážlivců, který se svlažuje v řece, je bývalý správce náplavek Daniël Hagen. „Jsem loďař a jsem ochotný se koupat skoro kdekoliv, takže i ve Vltavě,“ říká Hagen. „Ale v místě přítoku Botiče v žádném případě. Když je velká voda, často se tam vyskytuje i toaletní papír,“ dodává. Nejhorší znečištění vody představuje náplavka Rašínova nábřeží, která je společensky nejživějším prostorem břehů řeky v centrální části. „Náplavka se maximálně vytěžuje komerčně, je tam spousta akcí a velký počet lodí, který brání kouzelnému výhledu na řeku. Pravidelně pozoruji, jak mladí lidé hází kelímky do vody a mají z toho legraci,“ popisuje Hagen.
Navíc dochází k velkému rozmachu půjčování šlapadel, lodiček nebo paddleboardů, a tak rapidně narůstá provoz. „Praha přestává být průjezdná a pro kapitána lodní linky je obtížné situaci na řece zvládnout. Do centra už nemohou přibývat nová plavidla,“ komentuje Hagen.
Za poslední dva roky přibylo přes dva tisíce lodí. „Jedná se o plavidla rekreační a jejich provoz je vyšší především v letních měsících,“ doplňuje ředitel Plavební správy v Praze Hynek Beneš.
Problém v lodní dopravě představuje i tankování malých plavidel, protože v Praze pro ně chybí čerpací stanice. Majitelé musí doplňovat nádrž pomocí kanystrů, a tak hrozí únik paliva. „Odstranění nebezpečné látky ve Vltavě jsme řešili v loňském roce ve třiadvaceti případech. S ostatními roky je číslo zhruba srovnatelné,“ říká mluvčí hasičů Martin Kavka. „V některých případech šlo o menší únik nafty z lodě, ale o žádné velké škody se nejednalo,“ dodává Kavka.
„Velká plavidla podle mě stav vody nezhoršují. V současné době se dbá více na jejich čistotu a pravidelně prochází pečlivou kontrolou. Znečištění vody se ale nelepší, protože lodí a zároveň lidí na řece je velké množství,“ míní Hagen.
