"Na základě zkušeností v roku 2002 se udělalo maximum," řekl šéf správy vozidel metra pražského dopravního podniku Josef Němeček, který povodeň před deseti lety zažil.
Praha ale nikdy stoprocentně připravena být nemůže
Podle něj ale na některé katastrofy pražská MHD nikdy stoprocentně připravena být nemůže. "Dát ruku do ohně za to, že kdyby byla opět taková povodeň, že by nikam nevnikla třeba i spodní voda, to nemůžeme," konstatoval. Podle něj by navíc v případě obrovské povodně mohla spodní voda stanice poničit. "Když zabráníte tomu, aby voda do stanice natekla, tak ten obrovský tlak spodní vody může způsobit to, že by stanice vztlakem spodní vody mohla 'vyplavat nahoru', to znamená, že by mohla být zcela zničena," poznamenal Němeček. Do metra se voda před deseti lety dostala vrchem. Zda do některých stanic protekla i spodní voda, není podle něj jasné, neboť voda zaplavila podzemní dráhu velice rychle.
Vodu z metra pumpovali dva měsíce
"Povodňové plány tehdy počítaly se stoletou vodou. Základní problém byl v tom, že hladina vody byla tehdy ještě asi o 1,8 metru vyšší," uvedl Němeček. Mezi prvními byla zaplavena stanice metra Invalidovna v Karlíně.
Voda pak provalila stěnu na Palmovce a na trase B vyřadila z provozu úsek až ke stanici Smíchovské nádraží. Skrz přestupní stanici Můstek voda natekla rovněž do trasy A v úseku od Muzea až před stanici Dejvická. A do trasy C voda podle Němečka přitekla seshora stanicí Florenc. Celkem bylo zasaženo 18 stanic metra.
"Byla to největší katastrofa metra v historii vůbec, vodu z metra jsme pumpovali dva měsíce," řekl Němeček. Poničeny byly veškeré technologie infrastruktury metra a všechny stroje v dílnách, které jsou v pražském metru uloženy dole ve stanicích. Metro totiž bylo původně stavěno tak, aby mohlo sloužit jako protiatomový kryt pro stovky tisíc Pražanů.
Jak povodeň ničila
|
