V obecné rovině chce Praha na Výstavišti zkombinovat provozy a aktivity, které budou generovat příjmy, s aktivitami, jejichž provoz bude naplňovat společenské, kulturní, rekreační, sportovní, vzdělávací a jiné potřeby občanů a návštěvníků Prahy. Koncepce vychází z toho, že jižní část areálu směrem do Holešovic zahrnuje památky, které budou rekonstruovány, a to včetně vyhořelého Průmyslového paláce. Ten má být zrekonstruován do původní podoby s multifunkčním využitím.
Konec jedné éry
|
V severní části žádné nové stavby vznikat nemají, jde totiž z větší části o záplavové území, kde stálé stavby být nemohou. Tato část by měla sloužit například pro pořádání festivalů. Na trati z Prahy do Kladna má u Výstaviště také vzniknout nová zastávka. V minulosti byl areál využíván pro pořádání Matějské pouti, koncertů, konferencí, výstav i veletrhů, nebyl však celý využit. Nevyhovující je současná struktura a trasy komunikací uvnitř Výstaviště, které pocházejí z přestavby v roce 1991. V budoucnu by měly cesty respektovat historický půdorys a měly by lépe propojovat jednotlivé části areálu.
Zmizet má i část současného oplocení u sportovní haly. Naopak plot mezi Stromovkou a areálem by měl být zachován, bude v něm ale více vstupů. Větší prostupnost má pomoci zvýšit počet návštěvníků například v Maroldově Panorámatu bitvy u Lipan. Změnami projde také vnitřní uspořádání Výstaviště. Areál bude rozdělen do zón podle převládajících aktivit. Mělo by jich být pět: zóna kultury, open air a amfiteátr pro kulturně-komerční akce, zóna zábavy, zóna relaxu a sportovní zóna.
