Na levém břehu Vltavy se nad Štěchovickou přehradou nachází zajímavá stavba. Je to obrovská pětiúhlá uměle vytvořená nádrž přečerpávací elektrárny na vrchu Homole o rozloze téměř pěti hektarů. Její stěny jsou betonové a v době naší návštěvy dělníci právě kontrolovali a opravovali dilatační spáry.
Naším společníkem je čtyřiasedmdesátiletý inženýr Karel Drahozal, který ve společnosti pracoval jako šéf údržby elektráren a nyní provádí v Infocentru vodní elektrárny Štěchovice. „Nádrž má betonové stěny, ale jílové dno. Od roku 1947, kdy je v provozu, nebyla nikdy zcela vypuštěná a vypustit se to nesmí, protože jíl na dně by popraskal,“ připomíná průvodce. První velká oprava nádrže se dělala teprve po roce 1991. Při ní se ukázalo, že jílové dno spolehlivě těsní a průsak je minimální. Celkově tento obrovský bazén pojme půl milionu kubíků vody, což je v hrubém odhadu náplň 250 padesátimetrových plaveckých bazénů. Tento objem vody – z maximální na minimální povolenou hladinu – stačí asi na čtyři hodiny provozu přečerpávací elektrárny. Přibližně stejnou dobu se pak nádrž napouští. „Když se jede na turbínu, rozdíl skoro ani nevidíte. Hladina ‚padá‘ za hodinu asi o dva metry. Když se voda přečerpá sem, tak se to nepatrně vaří,“ poznamenává u výtoku z nádrže Drahozal.
Nehrozí, že by voda mohla zamrznout? Drahozal připomíná, že při charakteru současných zim už asi ne. Provozní předpisy ale i na tuto variantu pamatují. Při mrazech se musí každý den nahoru prohnat voda, a protože ta ve Vltavě mívá teplotu kolem 4° C, v nádrži nezamrzne.
Výstavba celého štěchovického vodního díla začala v roce 1938. Kvůli horní nádrži vybudovali na kopci betonárku, jejíž skelet je tam dosud. Drahozal připomíná, že se dochovalo minimum informací o výstavbě – asi kvůli době, v níž se stavělo, a snaze o utajení. Na jedné fotografii v infocentru ze září 1944 je vidět na nynějším dně soustava kolejí a několik menších parních lokomotiv a vozů, jež převážely stavební materiál.
Těsně u vpusti do potrubí je níže položená půlkruhová takzvaná mušle. V ní musela při případném odstavení soustrojí zůstat vždy voda, aby se při prvním cyklu jeho spuštění nepoškodilo. Nyní už tento systém není potřeba, protože si soustrojí pro svůj rozjezd „umí vzít vodu“ přímo z Vltavy. Na kraji severovýchodní části nádrže je takzvaný jalový přeliv. Přes ten by mohla přetékat voda zpět do Vltavy v případě, že by se porouchalo automatické vypnutí čerpání. Průvodce připomíná, že se tu také pomocí sond měří průsak z nádrže. Přestože byla postavena v lokalitě, kde se v historii pomocí štol těžilo zlato, únik není žádný.
Při rekonstrukci přečerpávací elektrárny v letech 1991–1996 byla na Homoli postavena válcovitá vyrovnávací komora, která je viditelná zdaleka. Je nainstalována na potrubí a vyrovnává tlaky, jež v něm vznikají při přečerpávání a odstavování turbíny. V momentě, kdy čerpadlo přestane čerpat, dochází k utržení vodního paprsku a voda se tlačí dolů, kde vytvoří velký ráz. Aby se při tom nepoškodilo potrubí, rázy se „vybijí“ právě ve vyrovnávací komoře.
Podél dvou tlustých rour přicházíme na hranu svahu. Dole hluboko pod námi, asi o 220 metrů níže, je vlastní přečerpávací elektrárna Štěchovice II.
V letech 1992-1996 byla přečerpávací elektrárna rekonstruována. Původní dvě soustrojí o výkonu 21 MW byla nahrazena jedním s reverzní Francisovou turbínou s oběžným kolem průměru 2,2 metru, s hltností 24 m3 vody za sekundu. Celé soustrojí je instalováno v přibližně 45 metrů hluboké podzemní strojovně.
Více informací o vodním díle Štěchovice (vodní elektrárně Štěchovice I i přečerpávací elektrárně Štěchovice II) můžete získat v infocentru vodní elektrárny v ulici Prof. Vl. Lista 329. Objednat se můžete v pracovní dny od 8 do 15 hodin. Na exkurzi je třeba se objednat minimálně 3 dny předem na telefonním čísle 602 107 453. Když byste z různých důvodů nemohli elektrárnu navštívit osobně, je vám k dispozici virtuální prohlídka na webu Skupiny ČEZ.
Pokud se chcete dovědět více o dalších elektrárnách Skupiny ČEZ, můžete navštívit Infocentra Temelín, Dlouhé stráně, Hučák, Lipno, Ledvice, Orlík, Vydra a Čeňkova pila, Tušimice. Infocentra Dukovany a Dalešice zůstávají zatím uzavřena.
