Jak se vše seběhlo?
Pán zaparkoval ve Štěchovicích před prodejnou na břehu Vltavy a při hledání peněženky v kastlíku auta sjel z meze dolů do vody. Doběhl jsem dolů po břehu pod most a začal jsem se na břehu svlékat. Potom jsem hned skočil do vody a plaval k autu. Jedny dveře nebylo možné otevřít. Tlak vody je držel tak, že nechtěly pustit. Dospělo to k tomu, že se auto postavilo kufrem nahoru, motorem dolů a zajíždělo pod vodu jako Titanic. V poslední chvíli jsem vzal železnou tyč, rozbil zadní okno, nadplaval dveře a nahmatal jsem toho pána. Pak jsem ho rval ven z vozu. Naštěstí jsme vyplavali oba nahoru.
Jaký je to pocit, zachraňovat někomu život?
Je to zvláštní pocit. Věděl jsem, že mu musím okamžitě pomoct. Je strašné, že na břehu řeky bylo v té době několik lidí. Ti na celou situaci reagovali jenom tím, že vytáhli mobily a fotili. V první vteřině mi problesklo hlavou, že musím honem rychle vymyslet nějaký scénář, jak tomu muži rychle pomoct.
Jaký to byl pocit?
Jsem rád, že to dobře dopadlo. Dnes jsme se poprvé sešli s pánem a jeho rodinou a daří se mu. Za to jsem upřímně rád.
Cena pro Petra VejvoduCenu Michala Velíška dostal zavražděný student ze Žďáru nad Sázavou
|