V porovnání se zbytkem Evropy Češi patří k těm, kteří se nejvíce potýkají s fyzickým násilím. V posledním roce bylo takto napadeno 12 procent mužů, což je nejvyšší podíl ve 29 sledovaných evropských zemích.
Na problém poukazuje průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva. „Oběťmi násilí bývají častěji muži a zmíněná data za Česko to jen potvrzují. Jedná se přitom o nejvyšší podíl v Evropě vůbec,“ upozorňuje Milan Mařík, analytik Evropy v datech. Žen bylo v tomto období napadeno sedm procent. I zde Česko evropské hodnoty převyšuje, konkrétně o dva procentní body.
Jih klidnější, sever divočejší
Méně se s násilím setkávají například obyvatelé jižní Evropy a Balkánu. V posledním roce fyzickému útoku čelila dvě procenta Italů či jedno procento Malťanů. Vyšších hodnot naopak vedle České republiky dosahuje třeba Finsko, Estonsko či Francie.
Z
PŘEDSUDKY
|
a oběti fyzického násilí jsou považováni lidé, které někdo udeřil pěstí, strčil do nich, škrtil je, tahal za vlasy nebo třeba kopal. Kromě tohoto typu napadení se Češi stále častěji setkávají s takzvaným předsudečným násilím.
K násilí přispívají politici
Na předsudečné násilí v poslední době upozorňuje hned několik výzkumů. Statistika z Národního ústavu duševního zdraví říká, že 52 procent Čechů považuje projevy agrese vůči komunitě LGBTQ+ za rozšířené.
Podle analytika Maříka počet obětí zmíněné komunity, které nahlásí napadení, roste. „Je pravděpodobné, že je násilí více vidět, protože se oběti čím dál méně bojí o něm mluvit,“ komentuje Mařík a pokračuje se slovy, že k eskalaci přispívají i někteří politici svými výroky a de facto tak legitimizují nenávistný postoj vůči LGBTQ+ komunitě. „Vzpomeňme například Miloše Zemana, který před dvěma lety prohlásil, že jsou mu transgender lidé ‚opravdu bytostně odporní‘, či Tomia Okamuru, který v témže roce na schůzi Sněmovny pronesl, že kdyby ho jako malého kluka adoptoval stejnopohlavní pár, tak by raději vyskočil z okna,“ dodává Mařík.
EVIDENCE OBĚTÍ
|
Předsudečné násilí však může zasáhnout kohokoli. „Struktura obětí se proměňuje spolu s tím, jak se vyvíjí společenské dění. Viděli jsme to s takzvanou uprchlickou krizí, kdy významně narostly útoky proti muslimům, migrantům a lidem, kteří hájili jejich práva. Totéž platí pro lidi, kteří neodpovídají například heterosexuálním normám. A vidíme to nyní i v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, kdy se zvýšil počet předsudečných útoků vůči Rusům i Ukrajincům,“ vysvětluje analytik právnické organizace In Iustitia Václav Walach.
Pomoci by mohla novela trestního zákoníku
Největší problém v identifikaci a boji proti předsudečnému násilí tkví v jeho nedostatečném ukotvení v trestním zákoníku. Zatímco některé skupiny obyvatelstva totiž zákon před tímto způsobem agrese částečně chrání, jiné se v jeho statistikách ani neobjevují. Situaci má pomoci novela trestního zákoníku, která je však zatím pouze ve fázi příprav. „Poslední informace máme takové, že tato novela je stále v nedohlednu,“ vysvětluje Václav Walach z In Iustitia.
Podle advokátky Petry Naskosové je potřeba předsudečné násilí přijmout jako společenské téma, o kterém se bude vést veřejná debata. „Společnost by se měla jasně vymezovat proti předsudečným útokům a jednoznačně se stavět za jejich oběti. Ubezpečovat je, že nejsou neviditelné, že společnost chce tyto incidenty řešit a chce těmto obětem pomoci,“ nastiňuje Naskosová.
Česká policie tvrdí, že se v posledních letech drží počet násilných případů, které musí řešit, na podobných hodnotách. „Z našich dat vyplývá, že v kontextu posledních pěti let neevidujeme nárůst a i přes zvýšený nápad trestné činnosti v roce 2022 je násilná trestná činnost poměrně konstantní,“ říká mluvčí policie Ondřej Moravčík. Policejní čísla však může zkreslovat fakt, že většina napadených incident nikomu nenahlásí.