Nejlépe se Robin Polden - možná první český kosmonaut od dob Vladimíra Remka - cítí dobře s adrenalinem v krvi. "A je jedno, co konkrétního mi ho do krve dostane. Dává mi to pocit, že žiju opravdu naplno. Jedno z mých velkých přání a plán do budoucna je zúčastnit se Rallye Paříž Dakar," říká Polden v rozhovoru pro Metro.
"Mým hlavním životním cílem je nenudit se." |
Do finále jste postoupil jako jediný z třinácti Čechů. Už v roce 2009 jste se stal vítězem Men's Challenge - a vyhrál mercedes. Cítíte se být dítětem štěstěny?
Určitě se tak necítím, není to jen o štěstí. V prvních kolech soutěže Axe Apollo Space Academy, šlo o píli a vytrvalost. Ve finálových kolech je pak důležitá hlavně fyzická a psychická zdatnost. Na Axe Apollo Space Camp v Maďarsku jsem se intenzivně připravoval několik týdnů. Nechci, aby to vyznělo, že štěstí žádnou roli nehraje, ale použil bych zde okřídlené rčení "štěstí přeje připraveným". První tři jsme skončili s rozdílem jednoho jediného bodu, takže buď jsem měl o jeden bod větší štěstí, nebo jsem byl o jeden bod lépe připravený. Vyberte si podle svého vlastního přesvědčení.
Na Szigetu jste podstupovali různé testy a zdravotní prohlídky. Měl jste z některých obavy, případně zaskočilo vás něco?
Věděli jsme dopředu pouze o teoretických testech a psychotestech. O dalších úkolech a vyšetřeních jsme se dozvěděli až těsně před tím, než začaly. Jinými slovy – neměli jsme čas, mít obavy. Ještě v Česku jsme všichni povinně podstoupili vyšetření krve, takže jsem předpokládal, že vyložený průšvih by zdravotní prohlídka být neměla. Navíc pravidelně sportuji, takže ani kondičních testů jsem se nebál. Na místě jsme pak absolvovali celou řadu testů, včetně zubní prohlídky, vyšetření zraku, testu prostorové orientace a rychlosti reakcí, psychologického testu a zkoušky v tlakové komoře. Docela brutální byla tlaková komora. Bylo důležité řídit se instrukcemi vysloužilého armádního pilota, který nám dělal průvodce. Způsob dýchání má vliv na množství kyslíku v krvi. Pokud nedýcháte správně, sníží se vám množství kyslíku v krvi a po nějaké době ztratíte vědomí, což se málem přihodilo jednomu maďarskému kolegovi. Všichni jsme byli pod dohledem a na blízku byly kyslíkové masky, takže se nic vážného nestalo.
Stihl jste si vůbec užít festival?
Na festival z pohledu hudby moc času nezbývalo. Málokdy se nám totiž kryl volný čas se zajímavou kapelou. Nicméně festival z hlediska piva a lokálních "alkoholických atrakcí" jsme proběhli celkem úspěšně.
Jaká panovala atmosféra mezi soutěžícími? Byla cítit rivalita?
Určitá forma rivality mezi námi cítit byla, ale žádné „boje“ se mezi námi nekonaly. Dalo by se říct, že se soutěžící dělili na ty, kteří si to přišli užít a příliš nevěřili, že by mohli zvítězit, pak na ty, kteří se tvářili podobně, ale ve skutečnosti jim o vítězství šlo a na skupinku, do které se řadím i já, tedy ty, kteří nic nepředstírali a jejich cílem bylo vydat ze sebe to nejlepší a zvítězit.
Co je vůbec vaším životním cílem?
Mým životním cílem je nenudit se. To mě žene dopředu a dává mi to pocit, že žiju naplno.