Potom, co jste hrál tuto fyzicky náročnou roli v šesti filmech, musíte mít natrénované nějaké glumovské cviky...
Každý den se musím protahovat a ležet na zemi, protože hodně z rolí, co jsem v poslední době hrál, bylo velmi fyzicky náročných... Ano, cvičím. Musím. Když jsem hrál Gluma poprvé, tak jsem si parádně odvařil záda. Po dotočení filmu mě pekelně bolelo v kříži, jak jsem byl celou dobu skrčený. No a pak hned přišla role King Konga, což byla naprosto odlišná role, musel jsem se prohýbat. Když teď tak o tom přemýšlím, hrát po Glumovi King Konga byla vlastně dobrá rehabilitace. Abych se ale vrátil k vaší otázce, ano, cvičím. Dělám trochu jógu, a když hraju takové role, odevzdávám se do rukou masérů. Mám jednu skvělou masérku na Novém Zélandu. Jmenuje se Tracy a doslova mi pomáhá překonat zlé časy.
Máte za sebou řadu rolí, kde se snímá váš pohyb. Vyhovuje vám tento způsob hraní víc než ukazovat obličej do kamery?
Ne, ne, víte, co se týče hraní, jde o jednu a tu samou věc. Nejde o nic jiného, rozdíl je v tom, že v takovém případě dostává velké slovo technologie. Je to jen jiný způsob, jak natočit hercovo vystoupení. Řada lidí nechápe, že je to druh hraní. Hrát Gluma je stejné jako hrát Iana Duryho (biografický portrét britského zpěváka ve filmu Sex & Drugs & Rock & Roll – pozn. redakce) a taky hrát King Konga je stejné jako hrát Iana Duryho.
Ale vaše jméno se stalo synonymem pro tuto technologii. Těší vás, že jste vnímán především jako „pohybový herec“?
Pokud si lidé uvědomí, co tento termín představuje, pak ano. Ale samozřejmě že mě těší, že mohu být součástí průkopnické technologie, nabízí vám nekonečné možnosti hraní. Neomezuje vás po- hlaví ani výška, nic kromě herectví, představivosti a schopnosti se vcítit do role.
