Skryté unikáty s příběhy objevíte do konce prosince u parku Stromovka

Původně to měly být dočasné stavby na jedno použití, část z nich ale dostala druhou šanci a některé stojí dodnes. Řeč je o pavilonech, restauracích a dalších objektech, jež na přelomu 19. a 20. století utvářely kolorit velkých výstavních podniků pořádaných v areálu Výstaviště v Holešovicích.

Po jejich skončení byly některé objekty na prodej nebo pro ně sami majitelé hledali nové uplatnění. Pavilony byly stěhovány zejména v rámci Prahy a středních Čech. Výjimkou je třeba železná konstrukce strojovny, která skončila až v Innsbrucku a která tam stojí už bezmála 130 let. Většina přestěhovaných objektů však takové štěstí neměla, jednalo se totiž o nepříliš kvalitní dřevostavby.

Výstava mapuje pavilony, které přežily. Některé z nich, jako třeba petřínské bludiště, jsou notoricky známé, jiné se ukrývají na soukromých zahradách nebo je lidé míjí bez povšimnutí. „Na toto téma jsem narazil už před 10 lety, když jsem na pražské pedagogické fakultě psal disertační práci o dějinách českého pivovarnictví. Velké výstavy se neobešly bez dočasných zahradních restaurací a pivovarských ‚ochutnáváren‘ a právě tyto budovy pak byly často přesunuty na novou adresu. Překvapilo mě, že neexistuje žádná publikace, která by tento fenomén podrobněji mapovala. Staveb přestěhovaných z areálu pražského Výstaviště – a zdaleka to nebyly jen restaurační pavilony – přitom byly desítky, a navíc se mnohdy jednalo o díla předních českých architektů,“ komentuje výstavu její autor Libor Hruška, rodák ze Smíchova, kde byly umístěny dva objekty pocházející z Výstaviště.

Hruška s fotografem Davidem Hávou bádali, kde pavilony skončily. Například zjistili, že spisovatel Svatopluk Čech na Výstavišti v roce 1901 zakoupil roubenou půdní světničku s pavlačí. Ta byla součástí stavení, které bylo vystaveno v rámci Národopisné výstavy. Použil ji jako přístavbu ke své chalupě v Obříství.

Jiná zajímavá drobná stavba dodnes stojí skryta v zahradě pod oborou Hvězda. Na Výstavišti, když se tu konala právě ona Národopisná výstava, fungovala jako pavilon s vynálezy Thomase Alvy Edisona. Po skončení výstavy ho zakoupil právník Julius Nejedlý a upravil ho na zahradní altán.

Zajímavosti o objevených pavilonech Hruška nabídl Výstavišti. „Nadchlo nás, jak skvěle a pouze ze svého popudu coby rodilý Pražan téma zpracoval,“ říká Václav Novotný, místopředseda představenstva Výstaviště Praha.