metro.cz

Počasí v Praze

10 °C / 22 °C

Čtvrtek, 23. září 2021. Svátek má Berta.

Větší foto
Ilustrace | foto: Václav Šlajch

První světové válce se přezdívá velká válka, klidně by se jí však mohlo říkat i válka bezmasá

  12:54
S dietou, pro niž jste se sami rozhodli, můžete seknout klidně z vteřiny na vteřinu. Existují ale i diety nedobrovolné – třeba ta celonárodní, kterou Češi zažili během první světové války.

Když za války ve Vídni došly kvalitní doutníky, propadl psycholog Sigmund Freud trudomyslnosti – vždyť s doutníkem v puse v dobách mírových doslova vstával i usínal. Pro někoho to mohl být impulz začít zdravější život, u zakladatele psychoanalýzy se ale objevily neurotické příznaky. Z Bavorska zas ve stejnou dobu přicházely zprávy o náruživých pivařích, kteří kvůli nedostatku tekutého chleba, a s ním spojeného kulturního vyžití, páchali sebevraždy. Přídělový systém v Evropě kolaboval a hlavně velká města se s tím, jak se mezinárodní konflikt protahoval, blížila k hraně totálního kolapsu. První světové válce se přezdívá velká válka, klidně by se jí však mohlo říkat také válka hladová, náhražková nebo bezmasá.

Skorochleba a skorokafe
Když se řekne válečná náhražka, v současnosti si lidé vybaví hlavně cikorku – „kávu“ z praženého kořene čekanky. Nedostatkových surovin bylo ale mnohem více. Kapitolou samou pro sebe je válečný chléb, při jehož výrobě se experimentovalo s jedlými kaštany, pohankou, kukuřicí, prosem, bramborami, lebedou nebo kopřivami. Mouka se ale mohla nastavovat rovněž senem, slámou, na jemno rozemletým dřevem, kůrou, lišejníky, nebo dokonce krví jatečných zvířat. 

K náhražkám za ječmen sáhli také pivovarníci. „Pijme pivo z pýru, jezme kopřivy, až do toho míru nás to uživí,“ hlásal jeden válečný popěvek.

Pyré z pýru
Nynější výživoví poradci by nad některými z tehdejších receptů určitě zajásali, ale pro naše předky byla válečná gastronomická improvizace potupou. Není bez zajímavosti, že v sousedním Německu lidé tolik neremcali, Češi však náhražky svých oblíbených pokrmů upřímně nenáviděli. Když kulturní historik a folklorista Čeněk Zíbrt v roce 1917 vydal knihu Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety jako připomínku posledního velkého hladomoru po napoleonských válkách v roce 1817, opatrně upozorňoval, že se nejedná o klasickou kuchařku. I jemu ale bylo moc dobře jasné, že ji lidé budou takto používat – vždyť jídla z pýru nebo lišejníku byla v Evropě v době vydání knihy opět smutnou realitou. Což takhle omáčku ze šťovíku kyselého? „Vezme se tolik šťovíku, co by potřebí bylo na omáčku. Dobře přebraný a vypraný vloží se na rendlík, nechá se na tichém ohni dusiti. Potom se scedí a prostředně useká, pak se udělá tenoučká bílá jíška a smíchá se s tím a přileje se na to něco polévky hovězí nebo hrachové, dobře se pomíchá, aby řídká zůstala. Pak se osolí, nechá se svařiti a jest hotová,“ radí jeden ze Zíbrtových receptů. Vycházely i kuchařky od renomovaných autorek. Legendární Danuše Kejřová, která byla zároveň majitelkou odborné kuchařské školy, sepsala Úspornou válečnou kuchařku, Marie Součková zas knihu s všeříkajícím názvem – Válečná kuchařka: návod k uvaření levných, výživných a chutných jídel s nejmenší potřebou mouky, masa a omastků, návod k pečení chleba v domácnosti.

Bezmasé dny
Nedostatkové bylo rovněž maso, a tak stát reguloval jeho konzumaci – doma i v restauracích. V nejtěžších dobách byly v Čechách zavedeny tři bezmasé dny v týdnu: pondělí, středa a pátek. Do problémů se tak dostaly hlavně lepší restaurace, kde byli hosté zvyklí na určitý standard. Jak takový bezmasý jídelní lístek vypadal? Například na jednom z pátečních menu v Praze u Šroubka z roku 1917 byste našli husí krev s kroupami a zelím, nové brambory se škvarky, knedlíky s rajskou omáčkou, krupicové knedlíky s povidly, knedlíky s houbovou omáčkou, plněnou omeletu, smíšenou zeleninu, obloženého slanečka a holandský sýr. Takhle v bezmasý den jedla jen městská smetánka, v běžných pražských domácnostech byl pohled do talíře výrazně smutnější. 

Češi navíc dlouho zeleninu považovali za cosi podřadného. I ve slavné Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826 hraje maso prim. Zeleninová jídla – aby nebyla „hladová“ – jsou tu často masem vylepšována. Kuchařka dokonce neobsahuje žádné recepty ze syrové zeleniny a některé „podřadné“ druhy chybí úplně.

Zrod vegetariánů
O vegetariánství se v konzervativní „masožroutské“ české společnosti začalo nesměle mluvit až ve druhé polovině 19. století. V roce 1884 napsal Emanuel Mírohorský knihu s názvem O vegetarismu a o něco později se v Praze otevřela čistě vegetariánská jídelna. Pět let před začátkem války pak Ludmila Bartová sepsala první českou vegetariánskou kuchařku. Kniha vyšla s podtitulem Sbírka vyzkoušených předpisů k přípravě chutných a zdravých pokrmů bez masa. Stále to však byl zcela okrajový segment, což dokazují mimo jiné i vzpomínky předního českého lékaře Josefa Thomayera. Přesvědčit pacienty, že by měli v rámci diety přejít na rostlinnou stravu, byl dlouho nadlidský úkon i pro tak slovutného internistu. První světová válka ale starou konzervativní Evropu rozebrala na prvočástky. Na troskách Rakouska-Uherska vznikly nové národní státy a pár Čechů se díky povinné válečné dietě naučilo jíst zeleninu.

Komentáře

Hlavní zprávy

Komerční sdělení

Česká reprezentace amerického fotbalu se připravuje na zápas proti Rusku

vydáno 23. září 2021

Český tým nastoupí proti Rusku v Ústí nad Labem k zápasu o konečné pořadí Mistrovství Evropy. Turnaj se měl původně dohrát loni, ale kvůli koronaviru byly...  celý článek

Komerční sdělení

Jít s ní do postele na prvním rande? Pokud ano a mějte po ruce eJoy®.

vydáno 23. září 2021

Téma sexu na prvním rande je předmětem mnoha diskusí a neexistuje jen jeden správný názor. Na druhou stranu by si tuto možnost měli preventivně připustit...  celý článek

Plzeňský výrobce Škoda představil první dokončený elektrobus Škoda E’City.

vydáno 22. září 2021  19:10

Vozidlo je již v základních barvách nového jednotného stylu Pražské integrované dopravy. Dopravní podnik (DPP) jich má objednáno celkem čtrnáct. První...  celý článek

Komerční sdělení

Nejpřekládanější jazyky: S čím se překladatelé nejčastěji potýkají?

vydáno 22. září 2021

Ačkoliv se to tak na první pohled nemusí vůbec zdát, překladatelství je velmi náročná práce. Ať už se jedná o překlad z jakéhokoliv jazyka, vždy je třeba...  celý článek

Vaše fotky z Prahy