„Vypustíme rybník!“ by byl pokyn startující strhávání bíložlutých monarchistických vlajek. „Rybáři vyplouvají!“ Tak by Masaryk oznamoval z ciziny, že míří do vlasti legionáři. Pikle by politici kuli prostřednictvím internetových bojových her.
Ve válečných letech tehdejšího světového konfliktu to však měli mnohem složitější, ale i tak si našli způsoby, jak obelstít poměrně dobře organizovanou policii. Důležitými postavami domácího odboje byl pozdější Masarykův kancléř, pražský advokát Přemysl Šámal. Vybudoval důmyslný systém informátorů a spojek pod názvem Alarm.
Ti movitější, kteří už vlastnili telefon nebo k němu měli v rámci své práce přístup, byli v systému „telefonisté“. Fyzicky zdatnější byly spojky – „cyklisté“. Když nebyli po ruce ani telefonisté, ani cyklisté, nastupovali „běžci“. Praha nebyla ostatně ani zdaleka tak velká jako dnes, už Vinohrady byly téměř okrajem metropole české.
Běžci přirozeně neoblékali sportovní úbory, ale byli schopni poměrně rychle předávat zprávy a důležité informace. Kromě toho – co Čech, to sokol.
Telefonizovaná Praha8214
|
Domácí Maffie, základní stavební kámen protirakouského odboje na českém území, využila zásluhou Ludvíka Očenáška, vynálezce a podnikatele, i telefonický odposlech.
Očenáškovi se podařilo v jednom z pražských sadů vypátrat telefonní kabely spojující Vídeň s Berlínem a jednoduchým způsobem se na ně napojil. Dostal se tak k mnoha důležitým politickým a vojenským informacím mezi rakouskými a německými spojenci a záznamy pak konspirativně předával do ciziny Masarykovi a Benešovi, kteří si tím dělali „dobré oko“ u dohodových velmocí.
