Člověk bez roušky, nedostatečný odstup i hlasité kašlání. To vše v nás může budit agresi

To, že v nás nezodpovědné chování druhých vyvolává negativní pocity, považují psychologové za normální projevy, zvláště v extrémních podmínkách, jaké nynější napjaté dny přinášejí. „V lidech se dostavují nepříjemné pocity a samozřejmě také strach. Sekundárně k tomu přistupuje i pocit naštvání, že já jsem ten, který se chrání a chrání i druhé, a jiný, který si nevezme žádnou roušku, není ten zodpovědný,“ komentuje takovou situaci psycholožka Emilie Šípová. Každá krizová situace je pro člověka velkou zátěží a případné vnitřní pocity naštvání a nespokojenosti mohou vést ke slovní, ale také fyzické agresivitě vůči těm, kteří nedodržují daná pravidla.

„Vyvolá-li situace u někoho agresivitu, pravděpodobně půjde o někoho, kdo je v nějaké extrémně tíživé situaci,“ říká psycholožka Šípová. Může sám být nemocný, někdo v jeho okolí má zdravotní obtíže a koronavirus by ho těžce zasáhl.

Pro naprostou většinu obyvatel je současná pandemie naprosto novou a neznámou situací, přiznal to už i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Jsme v tom všichni poprvé, zkušenosti a názory na to teprve sbíráme,“ říká k problematice psycholog Jaroslav Chrášťanský. V lidech to podle něho vyvolává pocit ohrožení, reagují proto na sebe navzájem jinak než za normálního stavu.

„Kdo je úzkostnější, může s tím mít víc problémů. Místo toho, aby to nechal být a třeba poodstoupil a nebyl v blízkosti toho člověka, tak ho slovně napadne,“ vysvětluje Chrášťanský. Teď se v každém z nás prověřují reakce na nové a z našeho pohledu ohrožující a nejisté situace v životě.

S možnými projevy agresivity v napjatém období počítá i terapeutka Antonie Krzemieňová. „V takovém období se otevírá jednak strach, jednak emoce odporu vůči těm lidem, kteří pravidla naruší,“ říká. Případně se v lidech podle Krzemieňové otevírají také emoce smutku a bezmoci. Agresivnější reakce člověka, který se cítí v ohrožení, může mít příčinu i v tom, že dotyčný prožívá ještě nějaký další konflikt.

Jak se s pocitem vnitřního napětí srovnat? Odborníci říkají, že to snadné není a každý si musí najít vlastní metodu. „Určitě je dobré si vztek prožít, nemít ho v sobě a nepotlačovat. Radil bych ale s nějakou reakcí chvíli vyčkat. Třeba toho, kdo pravidla naruší, obloukem obejít,“ nabádá psycholog Jaroslav Chrášťanský.