Mezi stromy stojí devět chlapů a devět malých holek. Zrovna máme honičku v tom, kdo se jak jmenuje, pobíháme po louce a zábavnou formou se seznamujeme. Vidíme se poprvé, teď spolu máme strávit jeden víkend. Je to takový krátký tábor pro rodiče a jejich děti, nicméně něčím je velmi netradiční.
Tyto zážitkové akce totiž spolupořádá Pavel Kučera vždy pouze pro jednoho rodiče s jedním dítětem. „Kdy jste byl naposled jako rodič se svým dítětem opravdu sám a užil jste si to? A to je samozřejmě otázka i pro rodiče, kteří mají více dětí,“ říká lektor se skautskou historií a odborník na manažerskou komunikaci, kterému sedí za krkem jeho dcera. Víkendy s názvem Otec a syn, Otec a dcera a v nejbližším období také Matka a syn upozorňují na důležitost užívání si společného času pouze jeden na jednoho. Víkendy jsou vždy zároveň odstupňované i podle věku dětí.
Deník Metro si v květnu vyzkoušel akci s názvem Otec a dcera 6 až 10 let. „Otec je pro dceru v tomto věku první láskou i autoritou. To, jaký spolu mají vztah, rozhoduje o budoucím životě dcery. Být tu jen pro ni a plnit jí, co jí na očích vidíme, chválit ji, ale zároveň si udržet hranice, to je ideální koktejl,“ vysvětluje Kučera všem zájemcům na webu společnosti Teamtest, kde jsou semináře představeny. Program právě tohoto květnového víkendu namíchal společně s dlouholetou pedagožkou Evou Píšovou, která tady ve vesnici nedaleko Nymburka pomáhá otcům poodhalit holčičí svět.
Když holky první večer zalehnou na matrace do společné podkrovní místnosti, tátové dole u stolu otvírají pivo i víno. Při decentním popíjení se detailněji představujeme a vyměňujeme si první zkušenosti s výchovou, se vztahy v rodině. Od jednoho muže padá i otázka, zda je pro jeho další děti doma v pořádku, když zrovna tráví čas jenom s jedním z nich. Do děje plynule vstupují oba lektoři a vysvětlují principy dění v rodinných vztazích. Jenže ještě předtím čteme z oblíbených knížek, které jsme si měli přivézt. Od rána je pak v celé chalupě živo, holky mají svůj jídelní stůl, otcové hned vedle.
Začínáme plánovat den, holky odcházejí s Evou chystat hru. Budeme překvapení. Kolik dívek, tolik stanovišť s úkolem, který máme plnit. Každá dívka se stává průvodcem svému tátovi i spoluspiklencem – obíháme zahrady, vyjmenováváme zvířata a rostliny, sjíždíme společně na lanovce vedoucí zahradou. Odpoledne hrajeme hry v lese, otužilejší lezou i do rybníka, po večerním ohni s kytarou a buřty následuje noční bojovka… „Na tenhle tábor zase chci,“ říká jednoznačně šestiletá dcera autora článku, když spolu vyrábíme přírodní lapač snů.
Právě nadcházející víkend se koná akce pro matky a jejich syny ve věku 6 až 10 let, k tomu se vážou otázky typu: „Dávám mu jako matka prostor, aby mohl přecházet na mužskou stranu? Neztrácím ho tím? Co vlastně musím udělat pro to, aby se to povedlo, abych mu pomohla? Musí to být tak brzy, když je ještě malý kluk?“ O týden později se koná akce pro matky a syny mezi 11 a 15 lety.
Zajímavým prvkem akcí je dopis sepsaný rodičem a dítětem, co by spolu chtěli zažít jen ve dvou v následujícím půlroce. Proč? To vám popřípadě řekne Pavel Kučera.
