Po třech letech se vracíte na plátna kin. Co vás zaujalo právě na tomto filmu?
Opravdu mě nadchl scénář. Hlavní postava Alice mi je blízká, během natáčení mi bylo 40, jako je jí, sama jsem se v životě ocitla sama po rozchodu s dětmi. Myslím, že pro mnoho lidí bude téma rozvodu, po němž nevíte, co přijde v životě dál, velmi blízké. Hlavně myšlenka, že žena na takovéhle křižovatce v životě může začít znovu, mít naději a trochu to rozjet, mě na filmu lákala a zajímala.
Co můžeme očekávat?
Je to moderně pojatá romantická komedie, velmi vtipná a současně plná vztahů a konfliktů. Ukazuje, že nové začátky nemusejí být snadné, ale je zároveň plný optimismu a naděje. Přesně takové filmy potřebujeme.
Hrdinka Alice řeší vztah s mladším milencem a dalšími nápadníky. Jaká je?
Na začátku filmu stojí Alice na životní křižovatce. Je velmi nervózní a nejistá, tak trochu se hledá. Odešla od manžela. Je jí 40, má dvě děti. Rozhodla se vrátit domů, kde vyrostla. A jako všichni kolem nás v soukromí přemýšlí, jestli se rozhodla správně. Přemítá o správnosti svých rozhodnutí.
Najde hlavní postava nakonec toho pravého?
Neprozradím. Nakonec ale uvidíte, že se Alice změnila. Je daleko vyrovnanější. Sice neví, co všechno ji čeká, ale určitě se cítí na nové cestě spokojenější.
Vaše účast na seriálu Sedmilhářky i nové komedii spojuje touha změnit postavení žen a hereček v Hollywoodu.
Během své kariéry jsem si uvědomila, že jsem často jediná žena na place. Říká se tomu syndrom Šmoulinky. Okolo je sto Šmoulů, mužů, a jen jedna jediná žena. Skvělé herečky dostávají role něčích manželek a přítelkyň. Herečky starší čtyřiceti let jsou pak ve větší míře odkázány na role matek nebo babiček. A proto je tato nová komedie Který je ten pravý? v dnešním filmovém světě tolik osvěžující.
Proto jste založila také produkční společnost?
Ano, chceme produkovat filmy, ve kterých budou silné ženské role. Produkovali jsme Zmizelou nebo Divočinu, podílela jsem se na Sedmilhářkách.
Ve filmu je důležité i téma domova, návratu domů a rodinného pocitu domova. Co znamená domov pro vás?
Domov je pro mě místo, kde se cítím nejpříjemněji. Nejvíce sama sebou. Místo, kde mě každý bere takovou, jaká jsem. Kde akceptují moje vrtochy, vrásky, mou dobrou stránku i mé špatné vlastnosti. To pro mě znamená domov.
