„Před šesti lety jsem si tam koupil bundu za tisícovku a mám ji doteď,“ přidává vlastní zkušenost. U nás by musel za stejně dobrý kus dát několikanásobně víc, a tak si až do dvaadvaceti půjčoval bundu od táty. „U nás jsou ty ceny hrozně přehnané, a tak jsem si myslel, že by takový projekt mohl lidi zaujmout,“ nastiňuje Tomáš, proč se rozhodl pro vlastní byznys.
Napomohl tomu fakt, že loni v srpnu skončil v bývalém zaměstnání, kde už s věcmi z Nepálu pracoval. Měl tedy zkušenosti i kontakty. „Ale nebylo to tak, že bych měl dlouhodobý sen vybudovat společnost s oblečením, ale že tady byla možnost a já ji chtěl využít,“ říká Tomáš.
Všechno musel vybudovat od nuly. Jediné, co už měl, byl název. „Sněžný levhart je symbolem Himálaje. Je dokonale přizpůsobený pro život vysoko v horách, stejně jako naše oblečení. Navíc jde o ohrožené zvíře, takže bychom ho chtěli dostat do většího povědomí,“ vysvětluje.
Na podzim začal objíždět nepálské továrny a zajímat se, jak to tam vlastně vypadá, jak fungují a jestli by měly zájem.
„Přece jen jsme pro ně malé ryby. Nyní pro nás šijí dvě továrny. V jedné vyrábíme špičkové oblečení vhodné i do nejextrémnějších podmínek. Druhá donedávna šila převážně pro lokální trh. Tam šijeme oblečení na míru českým podmínkám,“ představuje Tomáš výrobu.
Ani jedna z továren nemá více než třicet zaměstnanců. „My jsme ale nechtěli nic obrovského, jako jsou továrny v Bangladéši. Já v takových výrobnách byl a nelíbilo se mi tam. V úvahu připadaly jen továrny, se kterými budeme naprosto spokojení. Tedy takové, které používají kvalitní značkové materiály, ale zároveň jim záleží na pracovních podmínkách zaměstnanců.“
Proces výroby● Nejdříve vymýšlí Tomáš s přítelkyní Zuzkou tvary oblečení a pak s rakouskou módní návrhářkou Ingrid zkonzultují velikosti, detaily či barvy. ● „Chceme, aby v tom lidi mohli chodit i do města, tak to musí vypadat,“ říká Tomáš. ● Pak vezme prototyp bundy a nechá ho našít. „Krejčí nám pošlou od každé velikosti jeden kus a my vše otestujeme. Když chceme drobné změny, tak se rovnou dělá objednávka. Když je to něco většího, necháme si poslat nové vzorky,“ popisuje Tomáš proces. |
První kolekce má asi 500 kusů. Jsou to třeba bundy, svetry, kalhoty i doplňky. Jde o test, jestli se budou věci lidem u nás líbit. Prodává se skoro dva měsíce a podle marketingových odborníků si vede značka dobře. Tomáš by byl ale spokojený s dvojnásobným počtem prodaných kusů. Sám lidem, kteří si u něj něco koupí, po pár dnech volá a ptá se na názor. A zatím jsou ohlasy pozitivní.
Mladý obchodník také přibližuje, jak Nepálci fungují. „Musíš je občas přemluvit, protože do tvorby nových střihů se jim nechce. Většinou krejčím třeba připlatíme. Je to punk, je to Nepál. Takže my mu řekneme: ‚Můžeš tady být o dvě hodiny déle? Tady máš tisícovku navíc.‘ On je šťastný a ušije nám to.“ Zatím si lidé můžou výrobky objednat přes web snowleopard.cz, ale v březnu by měla být otevřena prodejna.
V Nepálu se snaží i pomáhat. Jeden z bývalých kolegů tam vystavěl školu a Tomáš ji podporuje nákupem mikroskopů či počítačů. Dlouhodobě se chce zaměřit na pomoc s ochranou sněžných levhartů. „Budeme přispívat přímo lidem v terénu,“ dodává.
