Víte, o čem je nejnavštěvovanější dánský film všech dob? O dvou detektivech, kteří řeší půl století staré tajemství a původ tří mumifikovaných těl nalezených za falešnou stěnou jednoho z kodaňských bytů. Právě tak se dá ve stručnosti popsat děj filmové novinky podle bestselleru spisovatele Jussiho Adlera-Olsena s názvem Složka 64, který startuje příští čtvrtek v českých kinech. Na novinku zachycující v kinech již počtvrté osudy detektivů Carla a Assada z kriminálního Oddělení Q vyrazil k dnešnímu dni každý pátý Dán. Oblíbenost severských detektivek tak potvrzují i sami Seveřané.
Do rukou dvojce detektivů z Oddělení Q se dostává další nevyřešený případ. Po nálezu několika zazděných mumií pečlivě usazených za stolem bytu určeného k prodeji je jasné, že si někdo vychutnal pořádně nelítostnou pomstu. Po ohledání místa činu je brzy jasné, že stopy vedou na opuštěný ostrov Sprogo, kam se před půl stoletím posílaly dívky na převýchovu. Dělaly se zde snad na „necudných dívkách“ nějaké lékařské experimenty? A komu byla určena čtvrtá, prázdná židle na místě činu, kterou se vrahovi nejspíše nepodařilo obsadit? To vše se dozvíte v detektivním příběhu založeném na skutečné kapitole dánských dějin.
Diváky, kteří si rádi vychutnají dobrou severskou detektivku, ale dosud nezhlédli žádný z předchozích snímků s Carlem a Assadem, musím uklidnit. Pokud jste neviděli Ženu v kleci, Zabijáky ani Vzkaz v lahvi, nemusíte je před návštěvou kina narychlo doplňovat. Jasně, na začátku se pochopitelně řeší, že spolu hlavní hrdinové mají leccos, ale není těžké se ve vztazích zorientovat. Máme tu pesimistického Carla (Nikolaj Lie Kaas), který se na plátně usmívá jen tehdy, když je pod vlivem drog, a milého sympaťáka s muslimskými kořeny Assada (Fares Fares), který se rozhodl odejít na lepší pozici. Jak už to ale v podobných filmech bývá, poslední případ je třeba vyřešit. Hlavní hrdinové to však opět zvládají bez velkolepých gest či akčních scén, přitom však originálně a s velkou dávkou zručnosti. Přitom si však dovedu představit, že by se (až na některé nechutnosti) mohli na Složku 64 koukat zároveň babička, tatínek i třináctiletý puberťácký vnuk.
Děj posledního dobrodružství Oddělení Q je výborně napsaný i zahraný. Na jistou filmovost a opravdu jen malou dávku klišé se tu hraje až na konci – mně osobně to vlastně ani nevadí. Fanoušci nejspíše řeknou, že se jedná o nejlepší, možná druhý nejlepší díl série. Reakce diváků i kritiků to zatím potvrzují. Ve filmu Složka 64 padne jedna výborná hláška. Mumie v titulku článku přináší velkou čtenost. Toto slovo proto nemohlo chybět ani v tom našem. Třeba díky němu na dobrodružství Carla a Assada vyrazíte i vy.
