V umavské Suici měla výroba zápalek 180letou tradici, útlá dřívečka se zde vyráběla jetě před 13 lety. Existují různé druhy zápalek a jejich kvalita je určena předevím druhem dřeva.
Zápalky, hovorově sirky, jsou podlouhlá dřívka, částečně nebo zcela nasycená zápalnou látkou, na konci je hlavička, která vzplane díky tření. Hovorový výraz sirka se udrel, i kdy u neodpovídá skutečnosti dříve se toti konce zápalek namáčely do síry, odtud název sirka.
První zápalky vyrobil anglický lékárník John Walker v Londýně ve dvacátých letech 19. století. Zapalovaly se protaením mezi skelnými papíry. O deset let později se objevily první zápalky fosforové, je byly vynálezem francouzského lékaře Charlese Saurii, který přidal do zápalné směsi bílý fosfor, čím odstranil nepříjemný zápach. Jedovatý bílý fosfor byl vak příčinou fosforové nekrózy, onemocnění typického pro dělníky v sirkárnách.
Za definitivního vynálezce třecí fosforové zápalky se povauje Johann Fridrich Kramerer z německého Ludwigshafenu, který v roce 1832 vznítil zápalku o stěnu cely, v ní prováděl své pokusy, kdy byl odsouzen za účast v revoluci.
Později přichází také rakouský lékař Anton Schrötter Ritter von Kristelli se zlepovákem a místo jedovaté fosforu bílého začíná pouívat červený nejedovatý fosfor.
V roce 1834 si vídeňský lékárník těpán Römer dal patentovat výrobu třecích zápalek a od něho se pak výroba dostala do české Suice, kde tradiční výroba sirek přetrvala a do roku 2008, popisuje Petr Zelinka ze Solo Matches & Flames, nástupce historické značky Solo.
Roztodivné zápalky
|
