Vlaky nejezdí přes Vltavu v Praze pouhé dva dny. Za tu dobu přestává fungovat starý železniční most pod Vyšehradem a na stejném místě je zprovozněn nový. Zní to jako sci-fi nebo akce japonských stavitelů pověstných svou rychlostí. Ve skutečnosti jde o zručnost tří firem v metropoli před více než sto lety.
Jak se s obdobnou situací vypořádá Praha dnes? Čerstvá informace zní: ocelová konstrukce železničního mostu je v tak špatném stavu, že se musí zbourat. Ještě v roce 2015 přitom odborníci odhadovali jeho životnost při současném zatížení na 30 let. Uběhly 3 roky.
U železničního mostu jsem prožil velkou část života. Viděl jsem ho fungovat před 10 lety, 20 lety, 30 lety… Často jsem se divil, proč se o jeho konstrukci nikdo očividně nestará? Kde jsou nátěry? Rez se rozlézala kolem nýtů. Však prkna v lávkách pro pěší kdysi měnili až v době, kdy dírami mohl propadnout do řeky i můj pes.
Pro představu - slavná Eiffelovka v Paříži známá díky své konstrukci je o 12 let starší, než pražský železniční most pocházející ze zmíněné rychlo-přestavby v letech 1900 - 1901. Ve Vltavě podle dohledatelných informací vznikly nové pilíře v ose stávajícího mostu a po obou stranách vyrostly dvě provizorní konstrukce. Na té proti proudu postavili nové části mostu, které pak přenesli v rámci dvoudenní odstávky vlaků na nové pilíře. Staré části mostu totiž přesouvali na konstrukci po proudu. Dva dny! A vlaky zase jezdily.
Vidím to tak, že jak pečujeme o své prostředí, pečujeme i sami o sebe. Tvoříme si rituály, které nám pomáhají v životě stát. Proč stojí Eiffelovka? Kvůli lidské péči. Proč je (prý) pražský železniční most na odstřel? Obávám se, že kdyby měl Vyšehrad oči, tak asi brzy bude čumět. Virtuozitu stavebních prací, které braly svojí rychlostí i ohledy na život lidí ve městě, už zažil. A dvakrát prý nevstoupíš do stejné řeky.
www.ritualista.cz
