MOV se proto rozhodl situaci zvážit. Zástupci výboru zjistili, že progaming u mladých frčí. Hraje se indoor, protože déšť nedělá klávesnicím dobře. Šel by ale šoupnout i pod urban sport – bez elektřiny a špičkového netu se neobejdete.
Dále na to z nějakého důvodu čučí stamiliony lidí a velké turnaje jsou schopné naplnit i Madison Square Garden. Začínají se v tom točit velké peníze a sponzoři, což je ve sportu až na prvním místě. MOV našel také svízele. Hráči nacvičují taktiky, hrají přáteláky a trénují 12 hodin denně, prý by ale mohli být více atleti. Jejich life koučové je sice vyhánějí do posilek, přesto by to chtělo být méně kyber. Nadpozemské reflexy a jemná motorika asi nestačí.
Všichni stejně víme, že se mluví spíš o správném množství vlasového gelu a reprezentujícím vzhledu. Taky by se mělo vysvětlit to neolympijské zabíjení a výbuchy ve hrách. Třeba po vzoru mírumilovné střelby nebo zápasu. Ty už na soupisce disciplín máme.
Teď to hlavní. Žádné dopování a manipulace s výsledky kvůli sázkařům. A je e-sport vůbec sport? Vlastně jde spíš o to jedno písmeno, kterým se propašuje gaming do centra kulturních hodnot společnosti. A z toho mají někteří lidé neznámo proč osypky.
Strážce streamu
