To se nyní změnilo. Na streamovací platformu Prime Video totiž dorazil remake dnes již kultovní vyhazovačské klasiky, ve kterém si to rozdává pro změnu namakaný Jake Gyllenhaal a jeho herecky neotesaný parťák v podání slavného zápasníka Conora McGregora. Jaký je výsledek? Pro fandy akčních béček, mezi které se řadím i já, naprostá pecka! Pokud jste navíc neviděli původní Hrozbu smrti, máte jedinečnou možnost dát si pořádný testosteronový tuplák.
Road House, respektive dvojice snímků opatřených tímto původním anglickým názvem, nesměla chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Hrozba smrti, ale i průšvihu
Než se rozepíši o tom, proč je nová Hrozba smrti zábavnou akční jednohubkou, je třeba se vrátit do roku 1989. Tehdy šlo do kin akční béčko s Patrickem Swayze v hlavní roli zádumčivého barového coolera - šéfa partičky vyhazovačů, na kterého si jen tak někdo nepřijde. Což se hodí, vzhledem k faktu, že v jeho novém působišti bývá po večerech tak rušno, že se musí kapela na pódiu schovávat za pletivem. Vidlácké bitky, při kterých obvykle nesmí chybět rozbitá flaška, či alespoň nějaké to menší ostří, baví v tomhle snímku stejně efektně, jako Swayzeho kopy s otočkou, případně vyrvávání průdušnic záporákům.
Na akčním béčku, které v USA získalo kultovní status až ve videopůjčovnách, je krásně znát, že i když je film ukrutně hloupá blbůstka, může dát divákovi přesně to, co čeká. A možná i potřebuje. Pokud máte navíc nakoukaného Swayzeho snímky, oceníte i fakt, že se natáčelo zhruba dva roky po Hříšném tanci. A další známější hity jako Duch (1990) a Bod zlomu (1991) měly teprve následovat.
Mullet se vrací
Současná předělávka s Gyllenhaalem působí oproti původnímu snímku daleko efektněji, a i díky účasti McGregora před kamerou a Douga Limana na režisérské sesli také hvězdněji. Osmdesátkový vibe byl cítit už z upoutávek. Ten tu rozhodně nechybí. Tentokrát se vydáváme na Floridu, kam se v této verzi bývalý zápasník MMA Dalton vydává za lukrativní nabídkou nalákat za úplatu do místního lokálu lepší klientelu tím, že jej vyčistí od pro zábavu věčně bitkující verbeže. Gyllenhaalův Dalton je ale jiný, než ten mulletem vybavený, tedy Swayzeho. Většinu stopáže se usmívá jak měsíček na hnoji, a své vnitřní démony a bolístky (někdy i notně fyzické) reálně řeší až v poslední třetině snímku. Tedy, když po řadě narážek a flashbacků konečně vyjdou najevo.
Bitku nikdo nikdy nevyhrál
Co ve snímku naopak chybí? Na rozdíl od romantické linky, která zde zůstala téměř beze změn zachována, naopak zcela absentuje bromance s mentorem či alespoň milým panem domácím. Chybí rovněž klasické vyhazovačské desatero. Zůstala pouze průpovídka o tom, že bitku nikdy nikdo reálně vlastně nemůže vyhrát. Režisér Liman navíc rád a s gustem opisuje, kde se jenom dá. Road House místy připomíná například v současnosti trendujícícho seriálového Reachera. Není to náhoda. Reacher je stejně jako Hrozba smrti doma na téže platformě Prime video.
Daltone, vrať se
Dalton se vrátil a je to pořád frajer! Tvůrci jedou podle šablony vyrobené úspěšnými předchůdci, ale přesto se jim daří s dějem nakládat vždy o nějaký ten příslovečný kousíček jinak, než tomu bylo v případě originálu. Snímek má pochopitelně moře chyb. Předvídatelnou zápletkou počínaje, ošklivě vypadajícími triky konče. Pořád si ale myslím, že si nový Road House většina diváků užije. Velkým lákadlem je totiž i McGregorův záporácký magor Knox. Ten sice nastoupí do hry až v půlce, jakmile tak ale učiní, budou milovníci devadesátkových akčňáků chrochtat blahem. Jeho interakce s kýmkoliv jsou totiž vždycky těžce přes čáru. A tak to má u psychopatických magorů z akčních béček přece být.
Dodatek: Taky se vám líbí volnočasové košile, které ve filmu Gyllenhaalův Dalton nosí? Herci se také zamlouvají. A to natolik, že si je po natáčení nechal. Jeho kolega McGregor, který se chce do budoucna stát akční hvězdou, šel podobnou cestou. Nechal si rovnou boty.
Hrozba smrti
|