Index finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA) zůstal v letošním roce na 56 bodech. Oproti loňsku přibylo lidí, kteří se snaží chránit úspory tím, že je přesunují na výhodné spořicí účty, případně je dávají do investic. Větší část populace začala hledat nový zdroj příjmů nebo snížila své výdaje. Vyplývá to z nového průzkumu ČBA a agentury Ipsos.
Až mi bude pětatřicet, až mi bude pětapadesát...
Horší to ale už je v případě, kdy se rozhodujeme, zda a jak si ukládat volné finanční prostředky na stáří. Tady jsme svým způsobem mistry v prokrastinaci. Někdy odkládáme rozhodnutí a vydrží nám to docela dlouho. „V pětadvaceti si mladý člověk řekne, že začne o spoření na důchod uvažovat až v pětatřiceti. V pětatřiceti posune tuto hranici na padesát let, ale v padesáti přidá ještě dalších pět roků,“ komentuje některá zjištění průzkumu Michal Straka, výkonný ředitel agentury Ipsos. Pak ovšem nemusí zbývající čas stačit k tomu, aby si naspořili odpovídající rezervy.
„Za minimum se pokládá milion korun, ideální jsou v současnosti dva miliony korun,“ připomíná výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková. Průzkum agentury Ipsos a ČBA ale připomíná, že mladí lidé do pětatřiceti let se soustřeďují v úsporách spíše na to, jak si zajistit bydlení, než aby přemýšleli o úsporách v penzijním věku.
Inflace nás štve, bráníme se
Znehodnocování měny je nejčastějším tématem našich úvah. Přepočítáváme, o kolik prostředků nás připravuje. Proto se výrazně zvýšilo využívání spořicích účtů a termínovaných vkladů. „České specifikum, v porovnání s Evropou, je, že za nejlepší obranu proti inflaci stále považujeme nemovitosti,“ dodává Straka.
Strážce streamu
