Když se na věže kostela Panny Marie před Týnem zadíváme pozorněji, zjistíme, že nejsou stejné. Štíhlejší severní věž dostala pojmenování Eva, chrání ji silnější a o metr vyšší jižní věž, které se říká Adam.
Při dřívější opravě chrámu bylo dřevo z lešení narychlo zabaveno tesaři, kteří z něj vybudovali popraviště. Na tomto pódiu z týnského dříví při hrůzném divadle 21. června 1621 skončil život 27 českých pánů. Po exekuci popraviště dlouho stálo na náměstí. Původní majitelé prken už znesvěcený materiál na opravu svatostánku použít nechtěli.
Mezi lidmi začaly kolovat hrůzostrašné zvěsti o tom, co se po nocích v dřevěných hromadách děje. V představách Pražanů se v rumišti na Staroměstském rynku proháněli raraši a démoni. Lidé se k tlejícímu krví potřísněnému popravišti báli přiblížit, natož aby se jej dotkli. Situace ve městě byla neúnosná. Nakonec se přece jen ozvali milosrdní bratři z nedalekého kláštera Na Františku, kteří dřevo využili při stavbě kláštera. Vytesali z něj třicet schodů, na kterých se kajícně modlili Miserere mei, Deus tedy Smiluj se nade mnou, Bože, aby tak sňali hříchy z popravených. Schodiště dostalo podle modlitby jméno Miserere a stále je v klášteře milosrdných bratří, kde nyní sídlí Nemocnice Na Františku. Ve špitále prkna stále slouží svému účelu, není však jisté, které ze tří schodišť připadajících v úvahu je vytesáno právě z popraviště. Je ale pravda, že jednomu ze schodišť se sestřičky dosud vyhýbají.
Na Würbsově vedutě jsou zachyceny i kupecké krámky, které stály přímo pod orlojem od roku 1510 až do roku 1836. Jinak vypadá i dům U Kamenného zvonu na rohu Týnské, který v průběhu staletí ztratil původní podobu. Svůj současný vzhled získal až po rozsáhlé regotizaci.
