Topolů, akátů, dubů i buků si Pražané začnou vážit až ve chvíli, kdy je někdo nečekaně pokácí. Tohle moudro, alespoň podle událostí posledních dní, platí v metropoli nyní dvojnásob. Deník Metro připravil souhrn aktuálních sporů okolo pražských dřevin, na které jej upozorňovali sami čtenáři. U mnohých z nich přitom není dosud jasné, kdo bude mít v kauze poslední slovo.
Alej v Lužické ulici
Jeden z nejostřejších sporů nedávno vzplál kolem stromořadí v Lužické ulici v Praze 2. Místním z Vinohrad se nelíbilo, že by zde Technická správa komunikací (TSK) měla s posvěcením radnice pokácet celkem dvaadvacet vzrostlých stromů.
„Jak jste si jistě již všimli, vedení Prahy 2 ve svém názoru na osud stromů v Lužické otočilo. Je vidět, že zájem veřejnosti může pohnout s názory konšelů,“ uvedl ve facebookové skupině Zachováme stromořadí v Lužické ulici zastupitel Prahy 2 Jaroslav Němec. Jeho tvrzení následně na pravou míru uváděla správa komunikací. Podle posudku je zdejší stromořadí i nadále ze zhruba čtvrtiny ve špatnému stavu, dřeviny jsou tedy nestabilní. Dvaadvacet stromů, které jsou v její správě, se sice kácet letos nebudou, výhledově však možná ano. „Výjimkou je jeden strom v havarijním stavu, jehož kácení je plánováno ještě na závěr tohoto roku,“ uvádí tým TSK.
Stromy ve správě TSK65 520 Tolik dubů, topolů, lip a dalších stromů má v Praze na starosti Technická správa komunikací. Kácí jen ty nemocné. |
Jen samotná správa komunikací v letošním roce pokácela 105 vzrostlých stromů. Zároveň vysadila 133 nových. Všech 86 stromů, které rostou v Lužické, bude TSK pravděpodobně nucena nahradit novým stromořadím, jehož obnova by byla prováděna postupně ve třech etapách. „S ohledem na závažnost takového návrhu řešení zadalo TSK oponenturu tak, aby byla jednoznačně prokázána správnost navrženého řešení s ohledem na zdravotní stav stromů i životní prostředí v dané oblasti,“ dodává TSK a vysvětluje, že kácí stromy pouze tehdy, ohrožují-li životy a zdraví obyvatel.
Javory na Smetance
Porážení zdravých stromů, pokud bezprostředně neohrožují bezpečnost, se v době mimo jejich vegetační klid v hlavním městě prakticky neodehrává. Radnice Prahy 2 však tak učinila kvůli vzniku hřiště pro místní školáky, a obratem se stala terčem kritiky. Veřejná debata o vznikajícím sportovišti na rohu ulic Na Smetance a Italská, jež se odehrála minulý týden, dle jejích účastníků jasně vymezila dvě nesmiřitelné skupiny. Jedna pokácení dvacítky stromů obhajuje, druhá kritizuje. „Celé dílo je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,“ prohlásila na debatě jedna z odpůrkyň, Jitka Jelínková. Petici proti přeměně dočasné komunitní zahrady na sportovní areál a také především proti kácení dosud podepsalo téměř tři a půl tisíce lidí. Radnice Prahy 2 argumentuje tím, že má všechna povolení v pořádku a hřiště nutně potřebuje. Opozice i místní spolky se však podivují i nad důležitým faktem. Radnice uspořádala debatu k projektu, který existuje už dva roky a je nyní nezvratný.
Dřevění chudáci
Městské části mají podle čtenářů Metra mnohdy problém postarat se také o stromy, které byly vysazeny nedávno.
„Doporučila bych zajet do Žernosecké ulice v Praze 8, kde bylo na podzim zasázeno větší množství krásně vzrostlých stromů. Na jaře jich však vyrazila necelá polovina, takže tam nyní trčí k nebesům patnáct suchých smutek vzbuzujících chudáků,“ napsala čtenářka Alena Šinknerová.
Podobná situace potkala také stromky v Bellušově ulici v městské části Praha 13. „Radnice tu vykácela více než padesát až třicetiletých krásných stromů. Slíbila poté zasazení nových v počtu přibližně jeden za jeden. Po roce je polovina nových stromků suchá. Vypadá to, že sto procent stromků zajde,“ píše Miloš Červenka.
Květináče a vaky
Sázet stromy do betonových květináčů je podle dendrologa jako chovat akvarijní rybky ve sklenici od přesnídávky. Tohoto faktu si byli vědomi zahradníci, kteří pracují pro Prahu 11. Proto do květináčů umístili také zavlažovací vaky, jež mají stromům ve vedru pomoci. Dle některých odborníků jde však o nesmyslné opatření.
