Odpojíme se od teplárny, od plynárny, zrušíme kotle a teplo v domě zajistí tepelné čerpadlo. Tak v současnosti uvažují majitelé rodinných domů i společenství vlastníků. Vysoké zálohy na energie by rádi vyměnili za co největší energetickou soběstačnost.
Tepelné čerpadlo není perpetuum mobile
Pokud by soběstačnost řešili například tepelným čerpadlem země-voda, tedy zařízením, které vodu z podzemního vrtu mění na teplo, je dobré si předem spočítat všechny náklady. „Nejde jen o počáteční investici do zařízení a vrtů, ale i o následný provoz,“ komentuje některá úskalí problematiky Marek Soural, majitel společnosti Trigema. Vyžaduje odbornou obsluhu. To může společenství vlastníků jen těžko zvládnout, a musí si proto zajistit dohled odborné firmy. „Což jsou náklady, které musíte brát v úvahu,“ říká Soural.
V současnosti roste poptávka především po tepelných čerpadlech typu vzduch-voda. Je to relativně nejjednodušší záměna, čerpadlo získává teplo ze vzduchu a ukládá ho do vody v topení nebo v zásobníku. Nevýhodou je, že tento systém potřebuje více elektřiny než systém čerpající teplo z vrtů. Proto je nutné počítat buď s větším odběrem proudu z veřejné sítě, nebo investovat do fotovoltaiky, jež celý systém náhradního tepla může neúměrně zdražit.
Jsou-li teplotní podmínky nepříznivé a čerpadlo nestačí vytápět na požadovanou teplotu, musí mít vytápěný objekt ještě další zdroj. Minimálně elektrické vytápění, které ale může při současných cenách této energie provoz výrazně prodražit a smazat klady tepelného čerpadla.
Padnou nové rekordy? Rodí se nové továrny
To však nemá vliv na byznys s těmito zařízeními. Naopak. Jak potvrzují také údaje Českého statistického úřadu, dlouhodobě roste množství bytů, u nichž je právě tepelné čerpadlo hlavním zdrojem vytápění. V roce 2010 byl podíl takových nemovitostí kolem čtyř procent, v roce 2018 už přes deset procent. Kolem osmdesáti procent tvořila čerpadla, na která přispěl stát v rámci programu Zelená úsporám.
Zatímco v uplynulém roce zaznamenávaly firmy vyrábějící nebo instalující tepelná čerpadla zájem v jednotkách procent, nyní se na ně sypou objednávky vyšší o desítky až stovky procent. „Je pravděpodobné, že letos padne rekord, mohlo by se prodat až 45 tisíc čerpadel, zatímco loni to bylo o patnáct tisíc méně,“ vysvětluje Jiří Horký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ). Zatím překonání brání nedostatek dílů a kritická situace v mezinárodní dopravě – dodavatelé dílů jsou převážně z Asie.
I to je ale důvod, proč evropští i domácí výrobci usilovně rozšiřují kapacity a snížili závislost na dovozu, aby uspokojili vysokou poptávku po obnovitelných zdrojích. U Milevska začne už v příštím roce výroba čerpadel topných systémů a klimatizací českého producenta Acond. Minimální produkce tepelných čerpadel v nových halách by měla být dvacet tisíc zařízení.
Japonský koncern Daikin rozšiřuje kapacitu plzeňského a brněnského závodu. Zahraniční firmy, které jsou členy AVTČ a podílejí se na přeměně energetických zdrojů v Česku, budují v domovských zemích nové haly. V příštích měsících by se měla zařízení pro obnovitelné energie vyrábět nově na přibližně dalších sto tisících čtverečních metrech v Německu, ve Švédsku i jiných zemích.
Závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska by se mohla snížit, i když ne tak razantně, jak bychom možná potřebovali. „Obnovitelné zdroje mohou do pěti let nahradit v Česku deset až dvacet procent ruského plynu,“ odhaduje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.
Strážce streamu
