„Včelařství je zde ale hojně rozšířeno. Jen na Praze 1, 2 a 3 najdete devadesát chovatelů včel,“ dodává Cafourek. Mezi nejznámější místa, kde se včely pěstují, patří například střechy Centra Chodov, Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru v Kloknerově ulici, nákupního centra Novodvorská, hotelu Intercontinental v Pařížské či Veterinární ordinace na Andělu. Na těchto místech v průměru mají okolo čtyř až pěti včelstev.
O své úly se starají také děti z okolí Vyšehradu, takzvaní Vyšehradští včelaříci, kteří se tak v prostorách Jedličkova ústavu učí o jejich prospěšnosti. Ačkoliv mají včelíny na svých střechách často komerční budovy, vydělat se na nich prý nedá. „Je to spíš prodělečná záležitost, kterou je třeba dotovat. Firmy, na jejichž střechách se včelíny nacházejí, dávají najevo, že jim není cizí ekologie,“ vysvětluje Cafourek.
Včel je letos méně
Včely mají za sebou těžkou zimu, kdy jich kvůli parazitické nemoci, takzvané varroáze, třetina uhynula. Podle Petry Fišerové, mluvčí jednoho z největších pražských včelařů, kterým jsou Lesy hlavního města Prahy, je pro včely, které se začínají opět připravovat k zimnímu spánku, nejlepší tuhá a dlouhá zima. „Dvě mírné zimy po sobě nejsou pro včely dobré, jsou neklidné, spotřebovávají více energie, neodpočívají a nemají potom dostatek zásob,“ vysvětluje Fišerová.
Podle ní se nedostatečný odpočinek a úbytek včelstev v České republice negativně projeví také na množství medu. „Bude ho podstatně méně,“ dodává Fišerov
