Bradavka na kopci i tajná věž u hranic. Obce se chlubí moderní architekturou

Když dojde na architekturu, nejsou Češi dosud zvyklí jezdit se inspirovat na vesnice a do maloměst. To se nyní snaží změnit spisovatelka Michaela Hečková, která se dlouhodobě zabývá oživováním veřejného prostoru například jako ředitelka projektu Piana na ulici. Její nová literárně-vizuální publikace s názvem 20000 představuje portréty dvaceti míst ve dvaceti městech Česka, která svým počtem obyvatel nepřesahují právě oněch dvacet tisíc. Za projekty navíc stojí symbolická dvacítka architektonických studií.

Kniha 20000 Křest knihy proběhne dnes v 19 hodin v Centru architektury a městského plánování CAMP, jež sídlí ve Vyšehradské ulici na Novém Městě. Za konceptem a texty knihy 20000 stojí Michaela Hečková, která se dlouhodobě věnuje tématu oživení veřejného prostoru. V minulosti se podílela na projektech redefinujících prostředí pražských sídlišť Jižní Město (festival o umění ve veřejném prostoru Street for Art, Galerie Chodovská tvrz) a Černý Most (komunitní centrum Plechárna). V současnosti působí jako projektová manažerka Signal festivalu, největšího festivalu vizuálního umění v České republice.

„Knížka 20000 zachycuje proměny dvaceti českých vesnic a malých měst po výstavbě nových veřejných budov nebo po urbanistických zásazích, které dokážou významně ovlivnit charakter a biorytmus daného místa. Lidé se nejezdí inspirovat na vesnici a do maloměsta, jenže právě v malém měřítku těchto míst se současná architektura prosadí mnohem lépe. Kniha je určena nejen architektům, ale všem, kteří cestují a rádi se nechají překvapit,“ říká pro deník Metro autorka Michaela Hečková.

Mezi takové stavby patří i rozhledna Růženka v obci Růžová od libereckého studia Mjölk architekti. Té se žertem přezdívá podle jejího zakulaceného tvaru „bradavka na kopci“. V knize se dočtete také o nové galerii se semaforovými panáčky na černé fasádě v Humpolci s názvem Osmička od Ok Plan Architecs, hranaté pozorovatelně Durch ve Valašských Příkazech od architekta Zdeňka Fránka či o hotelu Štajnhaus v moravském Mikulově od studia Ora. Hečková zde také podrobně popisuje výsledek úprav kolem nábřeží řeky Loučné v Litomyšli od Rusina Frei architekti. „Texty vznikaly na základě rozhovorů nejen s jednotlivými architektonickými studii, ale také s takzvanými hybateli architektury, tedy zadavateli, investory, provozovateli, vedením obce či města a místními kulturními organizátory,“ dodává PR specialistka Helena Novotná.

Neviditelná věž
Mezi skvosty, které jsou v knize k vidění na autorských fotografiích, patří také například takzvaná útulna na vojenském řopíku (železobetonová pevnost – pozn. redakce) ve Vratěníně. Té se přezdívá také neviditelná věž. „Architekt na bývalý betonový bunkr narazil náhodou. Všiml si novinového článku o rozprodávání majetku armády a okamžitě si uvědomil obrovský potenciál, který stavby mohou svému nejbližšímu okolí nabídnout. Vybral si tedy nejlevnější řopík a pustil se do úvah, jakou funkci může místo získat. Vznikla zde experimentální útulna,“ popisuje autorka v knize.

Kaple, kterou uvidíš až za sto let
Ve vesničce Nová Lhota v Jihomoravském kraji již třetím rokem vyrůstá takzvaná stromová kaple. Zasadil ji sem krajinářský architekt Daniel Matějka se svou chotí Hanou, aby tak přispěli do tématizace problému, s nímž se česká krajina dlouhodobě potýká. „Zdálo se jim škoda, jak se z krajiny postupně vytrácí malé sakrální objekty, na které jsme ostatně zvyklí z procházek přírodou – křížky, kapličky a boží muka,“ popisuje Hečková v knize. Úsilí obou manželů se vyplatilo. Místní starosta se chystá na náklady obce kousek od kaple vysadit další alej a vytvořit zde také křesťanskou cestu. „Tak aby to na sebe hezky navazovalo,“ uvádí starosta Nové Lhoty Antonín Okénko.

Mix hřbitova a parku
V Dolních Břežanech byla před třemi lety dokončena odpočinková zóna,tedy krajinářský park se hřbitovem. Vznik jeho kulatých kamenných zdí, na které si místní stále ještě zvykají, je v knize rovněž detailně popsán a zdokumentován.

V knize naleznete také příběh, který stojí za vznikem sportoviště v Úsilném, které se nachází v okrese České Budějovice. Zde se podle autorky prvních deset let od roku 1990 starali jen o to, aby se místní nebrodili bahnem. Zajímavý příběh stojí také za vznikem Sportovní haly Na Chrupavce v Líbeznicích.

Ladná Čeladná
Novou železniční stanici v Čeladné mají na svém kontě architekti z Projektstudia. Pro navození tradiční atmosféry tady vsadili architekti hlavně na cihly, dřevo a kámen. Kvůli špatnému technickému stavu tu totiž před lety byla zbourána původní zastávka z 19. století a na jejím místě vyrostla v roce 2011 nová střídmá stavba, která má 

respektovat své okolí a využívá základní přírodní materiály. Železniční zastávka je bezbariérová, má přístřešek pro kola a teplá voda s topením je vyřešena ekologickým tepelným čerpadlem. „Miluju Beskydy a tam Čeladná patří. Jezdil jsem na chatu k sestře, a když byla Čeladná, tak jsem se balil, protože příští stanice byla Kunčice pod Ondřejníkem,“ říká jeden z architektů Projektstudia David Kotek. Náklady na zastávku byly vyčísleny na jedenáct tisíc korun a studio na projektu spolupracovalo se Správou železniční dopravní cesty. Na tu architekti studia dodnes rádi vzpomínají.