Mnohdy by stačilo, aby vedení Prahy neškodilo, říká šéf pražské ODS

Tomáš Portlík je však také coby opoziční zastupitel velkým kritikem vedení hlavního města v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem. Členům Pražské koalice má například za zlé to, jak vyřešili obměnu mobiliáře. Zastávky a reklamu na nich provozovala 24 let firma JCDecaux. Nově se o ně bude starat sama Praha. „Prakticky od začátku, kdy jsem se stal zastupitelem hlavního města Prahy, jsem koalici upozorňoval na blížící se konec smlouvy na městský mobiliář a nutnost vypsání nového transparentního výběrového řízení. To řízení nakonec nevypsalo hlavní město Praha, ale společnost Technologie hlavního města Prahy. Což je takový tradiční trik, aby se město zbavilo odpovědnosti,“ říká v rozhovoru pro deník Metro Portlík.

Kde je v souvislosti s provozováním mobiliáře podle vás problém?
Pomineme-li, že je předsedkyně představenstva vítězné společnosti obžalována z úvěrového podvodu, jsem přesvědčen, že město mohlo vysoutěžit realizátora a provozovatele a ušetřit téměř miliardu.

Bitva o zastávky MHD. První měsíce se moc nezmění V těchto dnech končí smlouva největší světové společnosti v oblasti městského mobiliáře JCDecaux s hlavním městem. Na základě ní firma na území Prahy provozovala městský mobiliář, a to už skoro 24 let.  Prvních několik měsíců se Pražané výrazných změn nedočkají. Firma s městem vyjednala uzavření Dohody o exitu, na základě které se mobiliář této firmy vyměňuje postupně za ten pražský. První ryze magistrátní přístřešky se mají v ulicích objevit koncem tohoto roku. Magistrát před časem rozhodl, že si městský mobiliář vysoutěží, nechá si ho vyrobit a pak ho město bude samo provozovat prostřednictvím městské firmy Technologie hlavního města Prahy. Podle kritiků však nejsou tyto kroky  příliš šťastné a mají spíše politický charakter než ten praktický.  Vztah magistrátu s JCDecaux totiž doposud fungoval tak, že francouzská firma platila za provoz několika stovek přístřešků městu nájem. Výměnou na nich mohla prodávat reklamu, což jí přinášelo zisk. Podle zástupců JCDecaux však tento způsob Praze svědčil, protože dostávala špičkovou infrastrukturu a neměla s tím výdaje. Nyní si metropole vše pořídí sama. Odhadované náklady nyní činí více než půl miliardy korun. Francouzská firma působí v 80 zemích světa a v 4031 městech v kategorii nad 10 tisíc obyvatel. Poslední metropole, která podobně jako nyní Praha s JCDecaux rozvázala spolupráci, byl francouzský Grenoble. Město chtělo omezit reklamy ve městě. Model vydržel dva roky, nyní zde zastávky opět spravuje JCDecaux. Praha by měla za necelé tři roky vyměnit devět set zastávek na svých pozemcích, dalších asi tři sta zastávek na pozemcích městských částí. Toto číslo odpovídá více než tisícovce stavenišť v centru města.  „Obnova bude pozvolná a postupně bude vyměněn kus za kus. Nebude tedy nutné rozkopat celou Prahu a řešit, že by najednou v celé Praze na cestující na zastávkách pršelo nebo na nich nemohli čekat či nastupovat,“ uvedl radní pro majetek Jan Chabr.

Současná reprezentace města rozhodla, že mobiliář nahradí vlastním. V této souvislosti zmizely reklamní lavičky a nové zatím na řadě míst chybí.
Zatímco za cenu blížící se miliardě se řeší mobiliář, na lavičkách se šetří. Město samozřejmě mělo na vhodných místech nahradit reklamní lavičky lavičkami svými – a to „vhodné místo“ bych zde vypíchnul. Například lavička vlastněná naší městskou částí a umístěná v parku je věcí pozitivní. Na druhou stranu lavička vlastněná reklamní společností umístěná před supermarketem je spíše zdrojem problémů. Ty první využívají zpravidla senioři či maminky s dětmi, ty druhé osoby popíjející alkohol.

Jaké lavičky jsou tedy ty pravé?
Co se týká laviček, které by měly být součástí zastávek MHD, preferuji tedy takové, kde se bude sice pohodlně sedět, ale které svou konstrukcí vylučují to, aby se na ně někdo uložil k spánku.

Praha nemá potíže jen s mobiliářem. Co jsou podle vás momentálně největší neduhy Prahy, které by mohlo vedení města řešit lépe?
Mnohdy by postačilo, aby vedení Prahy alespoň neškodilo. Typickým příkladem je doprava. Všeobecné požadavky na dopravu jsou přece takové, že by měla být bezpečná a plynulá. Ať si Pražané sami odpoví, zda opatření, která vedení magistrátu činí, jdou tímto směrem. Problémy vidím i při zajištění dostatečných kapacit pro oblast školství.

Jaké?
Praha na městské části předala povinnost zajistit předškolní vzdělávání i základní školství, ale prostředků na navyšování jeho kapacit poskytuje málo. To zůstává z velké části na našich bedrech – a to se tu bavíme o položkách v řádech stovek milionů, které nás bude stát třeba nová Základní škola U Elektry.

Existuje nějaký problém, na který magistrát vysloveně kašle?
Je to oblast bezpečnosti a toho, čemu se říká „veřejný pořádek“, jednoduše aby se občané po setmění nebáli chodit venku a nikdo je nerušil hlasitým řevem až do brzkých ranních hodin. Koalice přišla s velkou slávou s konceptem „nočního starosty“. Z jeho práce si vybavuji maximálně to, že se s televizními štáby prošel jednou Dlouhou ulicí. Nyní se po něm země slehla, ale problémy zůstaly.

První noční starosta Jan Štern skončil v dubnu minulého roku. Magistrát to odůvodnil tím, že by kvůli covidu a následné absenci nočního života neměl co na práci.
Koalice nicméně nekoná ani v oblasti legislativy. Nám jako městským částem chybí vyhláška omezující provozní dobu restaurací tam, kde se jiné zákonné možnosti již vyčerpaly. Jak jsem uvedl výše, také zde platí, že by mnohdy stačilo, aby město alespoň neškodilo. Například svou bytovou politikou totiž z mnoha dosud klidných částí Prahy udělali ghetto se vším všudy.

Jako starosta městské části musíte s magistrátem spolupracovat. Je něco, v čem byste uvítal větší součinnost se zástupci hlavního města?
Je to zejména pořádek na ulicích a péče o zeleň. Většina komunikací, chodníků, ale i komunikační a izolační zeleně na Praze 9 patří do majetku Prahy. My spravujeme jen několik místních komunikací a ze zeleně zejména parkové plochy. Bohužel většina hněvu obyvatel za často neuklizené chodníky padá na naše hlavy, což samozřejmě chápu, neboť lidem je jedno, kdo to uklidí nebo poseká, hlavně že bude pořádek. Dokonce jsme Praze již několikrát navrhli, ať nám dají peníze alokované na úklid naší městské části s tím, že se o ni budeme starat sami. Zatím bez úspěchu.

Jak se vám ve funkci povedlo za necelý půlrok zabydlet?
V radě městské části jsem od roku 2006. Ponechal jsem si v kompetenci ekonomiku a finance, kterým jsem se věnoval i jako místostarosta, a  rovněž jsem si nechal kancelář. Takže po stránce ryze pracovní se moc nezměnilo. Mám-li vypíchnout dva body, ve kterých jsem změnu pocítil, tak je to veliká prestiž a důstojnost, s níž naši občané funkci starosty spojují, za což vděčím Honzovi Jarolímovi, svému předchůdci, a mým cílem je svou prací a chováním prestiž tohoto úřadu udržet.

Co je tou druhou věcí?
Množství papírů, kterými se starosta musí každý den prokousat, a toho jsem byl, zase díky Honzovi Jarolímovi, v minulosti ušetřen.