metro.cz

Počasí v Praze

18 °C / 27 °C

Středa, 19. září 2018. Svátek má Zita.
Anglická mše v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze
Dalších 7 fotografií v galerii
Anglická mše v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze | foto: Lucie Mottlová, Metro.cz

Nejlepší kamarád? Čech, říká farář Juan Provecho z kostela sv. Tomáše

10. února 2017  7:41 Lucie Mottlová Metro.cz
Husí kůže vám naběhne na mši díky irským zpěvákům. Španělé vám rozproudí krev.

Před dvaceti lety přijel z Brazílie farář Juan Provecho do Prahy, kde prožil kulturní šok. „Ze začátku byli lidé hodně odtažití, cítil jsem nedůvěru. Trvalo několik měsíců nebo roků, než odstup zmizel, Čechům trvá dlouho, než si k sobě někoho pustí,“ přiznává Juan, který na římskokatolické farnosti kostela sv. Tomáše na Malé Straně slouží mše pro španělskou, anglickou i českou komunitu.



Fotogalerie

Zpočátku bylo pro Juana těžké si na Prahu zvyknout. „Neuměl jsem jazyk, nic jsem nerozuměl a kultura je tu úplně jiná, než jsem prožíval ve Španělsku. Říkal jsem si, že to nemá smysl a odjedu. Musel jsem být trošku vytrvalý, než opadla ta stěna, která mě od Čechů dělila. Ale cítím se tu už jako doma a jsem tu spokojený. Nikam jinam nechci,“ říká Juan.

Přiznává, že je těžké najít si českého kamaráda. Ale pokud už ho získáte, je to napořád. „Mám sice kamarády i ve Španělsku, Brazílii, ale ty nejlepší mám tady. Mohu volat ve tři v noci,“ říká Juan.

Roku 1997 požádal kardinál Miroslav Vlk farnost kostela sv. Tomáše, aby se starala i o cizince. Dnes se tu konají mše ve španělštině každou neděli od 12.30 hodin, v angličtině od 11 v neděli a v sobotu od 18 hodin. Přístupné jsou všem. Na Malé Straně se schází v kostelech celý svět.

Cizojazyčné farnosti

V Praze žije téměř 170 tisíc cizinců a mezi nimi také mnoho katolických křesťanů.

Albánci se pravidelně potkávají v kostele Panny Marie Sněžné.

Arménská komunita spadá pod kostel sv. Ducha.

Koptové, Ukrajinci a Bělorusové se scházejí v benediktinském opatství Emauzy.

Nejpočetnější komunitou je polská s třemi sty členy, která byla založena roku 2005. Schází se v kostele sv. Jiljí.

Italsky hovořící komunity potkáte u Pražského Jezulátka v kostele Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského. Tady se koná italská bohoslužba každou neděli od 18 hodin. Mši ve francouzštině mají v kostele sv. Josefa na Malé Straně v neděli od 11 hodin. Na německou mši můžete přijít od 12 hodin v sobotu do kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána.

V létě chodí i tři sta lidí

V zimě se při mši v anglickém jazyce v kostele sv. Tomáše sice lidem kouří od úst, přesto se tu poslední neděli sešlo asi sto věřících. „V zimě je to komplikovanější, protože je chladno. Ale v létě k nám chodí okolo 200 lidí anglicky mluvících z více než 23 národností,“ říká Juan.

Na španělské bohoslužby chodí asi 100 lidí. „Většinou jsou to mladí lidé. Mluvím o španělské komunitě, ale většinou k nám chodí latinos z Jižní Ameriky,“ upřesňuje Juan. Ve španělské komunitě je více mladých lidí. Mezi nimi jsou studenti, kteří přijeli do Prahy studovat a pak ti, kteří se v Praze usadili a někteří z nich mají už i děti, které s nimi chodí na mše. Například rodiny, kdy si Čech vezme manželku z Panamy nebo Argentiny. Zůstávají v Praze a jejich děti mluví plynule španělsky i česky.

Na anglické mši se budete cítit díky zpěvům jako v Irsku, španělská vám s kytarami rozproudí krev. „Španělská komunita prožívá setkání radostněji. Na mši se hraje na kytary a občas někteří hrají i na bubny,“ dodává Juan. Ačkoliv je mše od 12.30 hodin, mnozí zůstávají déle. „Hispánská komunita se potřebuje setkávat, potřebují si popovídat a objímat se. Něco si sdělit. To je jejich prožívání víry,“ vysvětluje Juan důležitost nedělních mší. „Hispánská komunita je více srdečná. Není to jen, že přijdou na mši a odejdou. Mše končí v půl druhé a oni se občas zdrží do tří do čtyř. Někteří chodí pozdě na mši, ale pak odtud nepospíchají,“ přiznává. Poté posedávají v klášterní místnosti a povídají si, co je u nich nového.

Anglická komunita je komplikovanější. „Je to tolik různých národů, od Spojených států až po Anglii, Belgii, Austrálii, Japonsko. „Někteří rychle odchází hned, když mše skončí, ale jsou tam i tací, kteří se chtějí i trošku bavit. Ta, která nejvíce žije, je hispánská komunita,“ přiznává Juan. Ale kladem anglické komunity je její sbor, který se schází pravidelněji.

Společné oslavy

Čtyřikrát do roka se setkávají všichni v rámci křesťanských svátků na Vánoce, Boží Tělo, Velikonoce a Květnovou neděli. „Kromě svatých mší máme slavnosti farnosti. Například španělská farnost oslavuje mexické svátky posadas, anglická komunita zase slaví den Díkuvzdání, a navzájem se zvou na své akce,“ dodává Juan. Jazyk je sice občas překážkou, ale domlouvají se anglicky.

Mexické posadas oslavuje španělská komunita každou třetí adventní neděli. „Sezveme vždy všechny ze všech tří komunit. Děti připraví pastorelu, tedy představení, jak to vypadalo, když Ježíš a Marie hledali ubytování v Betlémě. Je to taková hra asi na 25 minut,“ popisuje Juan. Poté zvou „latinos“ na typické jihoamerické pohoštění, tedy oběd pro 250 až 300 lidí. Odpoledne pak připravují ještě hry pro děti. Následuje výroba piňatas, tanec a hudba. „Začínáme v půl desáté ráno a končíme v pět, šest odpoledne. A lidi přichází a odchází a nejsou jen z hispánské komunity, ale i spousta lidí z české i anglické komunity. Je vidět, že udržují tradice,“ dodává Juan. V Mexiku se taková setkání konají každý týden před Vánoci, ale díky tomu, že řada lidí se vrací ke svým rodinám do zahraničí, tak se v Praze konají jednou.

Další svátky, na které se připravují, jsou Velikonoce a průvod na Květnovou neděli. „Společný průvod začíná u Pražského Jezulátka. Máme i oslíčka. Přijdeme průvodem do kostela sv. Tomáše, kde pak oslavujeme,“ říká Juan. Zároveň probíhá také mše, která je částečně ve španělštině, angličtině a češtině. K ní tisknou také texty ve všech třech jazycích, aby rozuměli všichni celé mši.

Zároveň přiznává, že někteří členové nemají tyto větší akce rádi. „Přijdou raději v sobotu, nebo jdou do jiného kostela. Nejčastěji jsou to lidé z anglické komunity, kteří jsou hodně různorodí, je to jiné v Irsku, Anglii nebo v Japonsku. Ale je dobré se takto potkávat,“ dodal. „Hlavní idea je, ačkoliv jsme tři komunity, tak jsme pořád jedna farnost, jedna rodina,“ uzavírá Juan.



Komentáře

Hlavní zprávy

Rezidenti platí a podvodníci šetří. Zakrývají si espézetky

Zakrytá registrační značka automobilu v Pařížské ulici.
vydáno 19. září 2018  5:55

Bahno. Nálepky. Hadry. Listí. Tohle všechno najdete na SPZ v parkovacích zónách.  celý článek

Zahrádkáři stále nemají zákon a přišli už o statisíce pozemků

Zahrádkářská kolonie Pod Šancemi v pražských Hrdlořezích
vydáno 18. září 2018  13:30

Zázraky se dějí. V Brně se schyluje k založení zahrádkářské „kolonie“. Je to ovšem rarita.  celý článek

Sloupek Martina Švihly: Ještě jedna věc

Martin Švihla, učitel aikida a lektor osobního rozvoje
vydáno 18. září 2018  11:11

Celý den se mi daří, a tak tuhle maličkost určitě zvládnu rychle, píše Martin Švihla ve svém sloupku.  celý článek

Před měřiči hluku se opilci rádi přeřvávají

U šedesátky číslice zčervená.
vydáno 18. září 2018  8:32

Opatření na Malém náměstí mělo flamendry utišit. Místo toho jich tu burácí stovky denně.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám