Každý majitel by měl navíc brát v potaz, že cestování může být pro zvíře stresující, může být vystaveno různým rizikům. „Na rozdíl od lidí zvířata nemají tak efektivní ochlazovací systém, nepotí se. Potní žlázy mají jen na tlapkách, jejich role v ochlazování je však zanedbatelná. Nejvíce se ochlazují rozšířením cév na periferii těla a vypařováním – pomocí jazyku a tlamy. Neodvádí tedy pot celým povrchem těla a kvůli tomu může dojít k rychlému přehřátí organismu,“ vysvětluje Kateřina Franková, veterinářka a ambasadorka značky Fitmin.
Co je třeba zajistit předem
Při cestování se čtyřnohým kamarádem je potřeba nepodcenit přípravu na cestu. Ať už lidé cestují autem, či vlakem, je vhodná veterinární prohlídka před odjezdem a vzít v úvahu klimatické podmínky cílové země.
Co je však ještě důležitější, je ověřit si, zda dané plemeno psa může na území vstoupit bez omezení. Aktuální informace si můžete zjistit na stránkách Státní veterinární správy. Například některé země nemusí vůbec povolit vstup takzvaných bojových plemen. To platí nejen pro cílové, ale také tranzitní země. Co se týče požadavku na očkování při cestách po Evropské unii, je povinná pouze vakcína proti vzteklině. I tu je třeba řešit v předstihu, očkování je totiž platné až za tři týdny po provedení vakcinace. Do některých států, jako je například Malta, musí být pes i odčerven.
Jak je to s dokumenty
Stejně jako ostatní členové rodiny, i ten čtyřnohý s sebou musí mít doklad, a to konkrétně petpas. Ten je nezbytný pro cestování mezi zeměmi Evropské unie. Jedná se o dokument s potvrzením o provedených očkováních. Součástí dokumentace je jméno a adresa majitele a číslo čipu, jímž je pes označen. Některé chovatelské stanice jej sice vystavují standardně, ale automatické to není. Vystaví a orazítkuje ho veterinář. Pozor by si měli lidé dát v případě, kdy se zvířetem cestuje někdo, kdo není jeho právoplatný majitel. V tomto případě je nutné petpas přepsat na aktuálního majitele nebo písemně danou osobu pověřit, aby se psem mohla cestovat.
A stejně jako u lidí je i pro psa vhodné mít s sebou dostatečně vybavenou lékárničku. Ta by měla obsahovat dezinfekci, obvazy, pinzetu na klíšťata, teploměr, léky proti průjmu a nevolnosti a další veterinářem případně předepsaná léčiva.
Co čtyřnožci hrozí
Cesta může zvířeti způsobit různé zdravotní problémy, jako jsou zažívací potíže, dehydratace či zranění, na to by mohlo pomoct právě vybavení lékárničky.
Pro vážnější případy, kdy je potřeba navštívit v cizině veterinu, což je – stejně jako u lidí – v mnohých zemích velmi nákladné, je vhodné sjednat si pojištění.
„Při výběru cestovního pojištění jsou Češi nyní mnohem obezřetnější než kdy dříve a aktivně si zřizují pojištění s vyšším krytím,“ říká Petr Princ ze společnosti Klik.cz a dodává, že za to může i poučení se z dob covidu.
Pojištění ale můžete sjednat i přímo svému mazlíčkovi. „Uzavírá se současně s komplexním cestovním pojištěním majitele zvířete a využít ho lze pro zdravé zvíře ve věku od tří měsíců do 10 let. Pojistná částka činí až 15 tisíc korun. Podmínkou pro pojistnou ochranu je splnění podmínek platných pro držení psa v konkrétní zemi,“ vysvětluje Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa pojišťovny. Totéž platí v odpovědnosti za škodu způsobenou někomu jiném – stejně jako sebe může člověk připojistit na toto i svého zvířecího společníka.
Vlivem stresu z cestování se může přihodit, že se v novém prostředí pes zatoulá. Pro takový případ by měl proto být jeho obojek opatřen nejen známkou, ale také kontaktem na majitele, případně odpovědnou osobu.
Jak zvířeti cestu usnadnit
Dojde-li na cestu samotnou, často se zvířata chovají jako malé děti. Cestování je může nebavit, nebo se jim dokonce může dělat špatně od žaludku, na to pomůže, aby nebyli příliš najedení. Drobné pamlsky pro zklidnění je ale dobré mít u sebe.
„Auta se dokážou za krátkou chvíli vyhřát na velmi vysoké teploty, kdy dochází i k nedostatku kyslíku a čerstvého vzduchu uvnitř. Při cestách autem mějte vždy po ruce čerstvou vodu, kterou můžete psům nabídnout v průběhu cesty a zajistit tak dostatečný příjem tekutin,“ dodává veterinářka Franková. Obecně by měl pes vypít denně 80–120 mililitrů vody na jeden kilogram hmotnosti. Při cestě, je-li teplé počasí, lze využít některou z chladicích pomůcek, například hračky či podložky.
