Squatteři dům obsadili vpodvečer 24. října chtěli v něm prý vytvořit sociální centrum. Upozornit také chtěli na to, že je dům již déle než šest let prázdný. "Je to alarmující zvláště v souvislosti s tím, že se dům nachází v blízkosti hlavního nádraží, kde každoročně umírají v zimě lidé," řekla během dnešního přestupkového řízení jedna ze squatterek Ema, která pracuje jako sociální pracovnice.
Squatteři nechtějí platit vysoké pokuty
Zástupci ministerstva policie na místě akce sdělili, že si nepřejí, aby v budově squatteři zůstali. Policisté proto v noci do objektu vnikli a obsadili jej. Většina z přítomných dobrovolně odešla, zadrženo bylo 33 lidí. Událost se obešla bez násilí. Squatteři během obsazení pořádali v domě koncerty nebo workshopy.
Úředníci udělili písemným rozhodnutím zadrženým lidem pokutu v řádu tisícovek korun, pětice squatterů ji zaplatila. Většina ale podala proti rozhodnutí odpor, úřad proto musel nařídit ústní projednávání. Na žádost squatterů je veřejné, podpořit je proto přišlo několik příznivců, kteří si s sebou přinesli transparenty s nápisy "Squatting není problém, squatting je řešení". Lidem kolem úřadu také rozdávali letáky s prohlášením. Kvůli vysokému počtu lidí, proti nimž je přestupkové řízení vedeno, je jednání rozloženo na několik dnů.
Některým hrozí i více pokut
Squatteři se během jednání hájili právem na svobodu projevu a tím, že v budově nevznikla žádná škoda. Vlastníka kritizovali, že objekt neudržuje. Napadli také výši pokuty. "Je pro mě likvidační. Jako sociální pracovnice pobírám plat 11 tisíc korun," poznamenala jedna z nich.
Úřad městské části Prahy 1 vede proti squatterům i další přestupkové řízení, a to kvůli loňskému obsazení domu na Pohořelci. Týká se částečně stejných osob. V tomto případě již byli squatteři vyslechnuti a nyní čekají na rozhodnutí úřadu. Za opakovaný přestupek jim hrozí zákaz pobytu na území Prahy 1.
