Není to tak dávno, co jsem v rámci Strážce streamu doporučoval ke zhlédnutí vynikající minisérii Des. Příběh sériového vraha Dennise Nilsen, který se na rozdíl od kolegů Mansona, Bundyho a dalších primadon mezi sériovými vrahy příliš neproslavil, má hodně společného právě s netflixovskou osmidílnou minisérií Had. Ne snad, že by měli titulní vrazi společného něco víc, než fakt, že oba sprovodili ze světa velké množství lidí. Jejich příběhy jsou však divákům vyprávěny originálně. Proto ani Had nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Had
|
Had z Bangkoku
Do sledování Hada jsem se zprvu musel trochu přemlouvat. Seriálové thrillery mám sice rád, Had mi ale na první nahlédnutí připomínal svým vizuálem trochu něco mezi jihoamerickou telenovelou a (protože se děj odehrává v Thajsku, Indii, Nepálu a Francii) také exoticky vyzdobenou interiérovku zavánějící papundeklem. I po zhlédnutí mám pocit, že jsem se při svém odhadu nemýlil. Těch digitálních pohoří je tu na mě nějak moc. A opravdu se v Hadovi občas objeví také uměle vyostřená „napínavá“ scéna, za kterou by se nemusela stydět ani Esmeralda. Přesto jde o velmi příjemné koukání, a to především díky osobitému antihrdinovi.
Sejmi si svého baťůžkáře
Had Sobhraj v podání francouzského herce s alžírskými kořeny - Tahara Rahima je totiž manipulátor, který diváka na první pohled zaujme. Je to totiž pán manipulace, umí k sobě přitáhnout každého, kdo se kolem něj na večírku mihne, a jak prohlásí jedna z postav seriálu: vyhmátne v člověku věc, o které ani neví, že ho sužuje, a jakoby ji napraví. Tenhle alfa samec však mezi sériovými vrahy, na obrazovkách i mimo něj, vyčnívá nejen svou schopností manipulace, ale také svojí schopností vyhnout se ve zkorumpovaném Thajsku i mimo něj spravedlnosti. Rahimův výkon je natolik skvělý, že nechává diváka pravidelně v očekávání, co zrovna za pár vteřin vyvede. Pomáhá mu navíc perfektní soundtrack i způsob vyprávění, který stojí na mozaice flashbacků a opakovaného vyprávění téhož z pohledu různých osob. Bavila mě i vyšetřovací linka ala ještě o něco kvalitnější seriál Mindhunter, naopak hlavní vyšetřovatel i jeho kumpáni jsou v rámci poplatnosti žánru jedno velké klišé. Bohužel ani dialogy nejsou vždy vybroušené do dokonalosti, což je dobře znát hlavně v momentech, kdy postavy jen sedí a diskutují. Naštěstí měli tvůrci tolik rozumu, že se dokázali v druhé polovině seriálu odpoutat od travičské linky (Sobhraj své oběti trávil, okrádal a až pak zabíjel) a děj se na konci pitvá v osobnosti hlavního arcilotra. Právě zde se ukazuje, jakými blbci se uměl Sobhraj obklopovat. A jak proklatě dlouho může člověk beztrestně zabíjet, než si ho úřady řádně podají.
Hipík zabiják
The Serpent alias Had by potřeboval trochu zkrátit. Hodinové epizody jsou při tak pomalým tempem vyprávěné látce možná příliš. Jinak jsem se ale při jeho sledování skvěle bavil. Vám tedy Hada doporučuji coby další vynikající thriller o psychopatovi, který to uměl s lidmi. Jestli si z něj má člověk něco odnést, tak to, že si má hlídat, co pije.
Vzpomínka na předchozího Strážce streamu: Netradiční maraton? Dejte si ArabeluMinule jsem vám doporučoval opětovně zkouknout Arabelu. První díl tohoto pohádkového seriálu měl premiéru 25. prosince 1980. Václav Vorlíček a Miloš Macourek měli tehdy vytvořit něco podobného jako jejich předchozí počiny Dívka na koštěti, Tři oříšky pro Popelku a pohádka Jak se budí princezny. Do první série chtěl Vorlíček do hlavní role Libuši Šafránkovou. Ta nakonec alespoň předabovala hlavní slovenskou herečku. V nové řadě měli tvůrci opět smůlu, a tak sáhli po její sestře Miroslavě. |