Ukradnu autobus a vjedu do lidí, slíbila Hepnarová. Od krveprolití uplynulo 40 let

Hepnarová po činu zůstala sedět v kabině auta, nesnažila se utéct ani nejevila známky rozrušení. Při vyšetřování neskrývala, že svůj čin pečlivě plánovala a schválně si vybrala frekventovanou zastávku. Motiv brutálního činu byl zřejmý, i když sotva pochopitelný. "Chtěla jsem se pomstít celé společnosti, včetně mé rodiny, neboť všichni se ke mně chovají nepřátelsky," prohlásila Hepnarová soudem.

Situace po tragédii

Auto, kterým vražedkyně zabila lidi na zastávce.

Ve svých dvaadvaceti si připadala jako otloukánek, jemuž jeho okolí nerozumí a páchá na něm různá příkoří. To ji vedlo až ke páchání  hrůzného činu, za který jí soud vyměřil nejvyšší možný trest. Soudní znalci sice u ní shledali poruchu osobnosti, konstatovali však, že netrpí žádnou duševní chorobou, a je tudíž za svůj čin plně odpovědná. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena. Dívka se na svou pomstu společnosti dlouho připravovala. Původně zvažovala vykolejení vlaku nebo střelbu do lidí na Václavském náměstí.

Největší česká vražedkyně Více než lidi měla ráda svého trabanta, kterého těsně před činem shodila ze skály. Kdo byla Olga Hepnarová? Pocházela z dobře situované rodiny. Její otec byl bankovní úředník, matka byla zubní lékařka. Na základní škole patřila k výborným žákům, nicméně s ostatním dětmi ze třídy příliš nevycházela. V pozdějších letech si přestala rozumět s rodiči a okolím, následovaly potíže s navazováním kontaktu s lidmi. Jako třináctiletá se pokusila otrávit léky a necelý rok strávila v dětské psychiatrické léčebně v Opařanech. Podle lidí, s nimiž přišla do kontaktu, byla zvláštní: málomluvná, uzavřená a bez přátel.