Co jste říkal na úspěšný český víkend?
To byla bomba. My jsme říkali, že to byl česko-slovenský den. Protože s námi bydlí v baráku Slováci a jim vystřílela trapařka stříbrnou medaili. Tak to bylo hodně přátelské a veselé.
Jste spokojený s počtem medailí?
Neřekl bych jenom s medailemi. Radujeme se z každého dobrého výsledku. Proto taky v Českém domě děláme díkůvzdání až do osmého místa. Ale máme zlatou, tři stříbrné a jeden bronz. To je myslím v půli her docela slušné. A cosi ještě máme před sebou. Ale i ta další umístění a způsob, jakým naši sportovci závodí, nám dělají radost.
Co vás na londýnské olympiádě těší?
Že jsme uspěli i jinde, než jen ve sportu. Jednak se vracím k našemu nástupu, a jak jsme pojali naše oblečení. Ale i vyhlášení ve Wimbledonu. To byla bomba, která opět v dobrém slova smyslu naši výpravu zviditelnila (Tenistky Hlaváčková s Hradeckou přišly na předávání medailí v nástupových holinkách – poz. red.). Nikdo tady nezlobí, sportovci plus mínus dodržují režim, takže je to dobré.
Jak jste spokojený s průběhem olympiády jako celku?
Po organizační stránce se to neliší od jiných her. Vyskytují se stejné problémy. Ale ty se vždycky dají vyřešit. To je jenom otázka vylepšení organizace nebo domluvy. Takže po organizační stránce nás nic nepřekvapilo. Není to výjimečné. Jinak soutěže běží dobře. Kupodivu i doprava, které jsme se obávali, se trošku stabilizovala.
S jakými organizačními problémy jste se setkali?
Většinou s logistickými. Ubytování, stravování, doprava, fungování servisu v olympijské vesnici. Od vyměňování ručníků až po výpadky teplé vody. Jsou to záležitosti běžného provozu.
Stíháte se přes všechny organizační povinnosti podívat i na sportoviště?
Snažím se na ty sporty dostat. Zajímá mě organizace, a taky chci vidět, jak se soutěže vyvíjejí. U těch prvních se mi to ještě moc nedařilo, protože tam bylo potřeba udělat víc organizačních věcí. Ale dneska nám přiletěla poslední část výpravy a odletěla poprvé větší část, než přiletěla, tak se teď už i já dostanu víc na sporty, které bych chtěl vidět.
Které sporty vás nejvíc baví z pohledu diváka?
Já se musím dívat multisportovně, ale samozřejmě jako bývalého běžce mě nejvíc zajímají sporty vytrvalostního charakteru. Velmi rád taky sleduju jediný týmový sport, který tady máme, teda basketbal. Protože to je prapor našich kolektivních sportů. Ukazuje se, že naše děvčata konečně našla odvahu hrát tak, jak jsme na to byli u nich v poslední době zvyklí.
Kolik toho denně naspíte?
Málo. Mám takový spánkový deficit, že mě rodina přinutila, že až se vrátím, tak na týden odjedeme někam k moři. Tak tam to snad všechno dospím.
Strážce streamu
