České hospody trpí nedostatkem. Chybějí jim hosté i zkušený personál

Tam, kde se provoz opíral o davy zahraničních turistů, si stále lížou rány. Pokud vůbec mají otevřeno. I když výjimky se najdou. „Asi se stal zázrak, ale pátky a soboty už zase bývají hodně dobré,“ konstatuje číšník za pípou vyhlášené turistické restaurace na dohled od Pražského hradu. Co znamená z jeho pohledu „hodně dobré“? Před covidem by tu člověk Čecha hledal lucernou za bílého dne. Číňané, Rusové, Němci, Skandinávci, Jihokorejci, to byla nejčastější klientela. Denní tržby se v letní sezoně o víkendu pohybovaly kolem dvou set tisíc. Teď se blíží zhruba k sedmdesáti procentům. „Už se tu objevují Poláci, Švédové i Němci, ale tržby dělají hlavně Češi,“ připomíná číšník. Relativní úspěch v této době restauraci zajistila i skutečnost, že nemuseli ani během všech lockdownů nikoho propustit a nikdo z personálu ani „neemigroval“ do pracovně jistějších oborů.

„Gastronomie je v nešťastném postavení,“ konstatuje Jaroslava Rezlerová, ředitelka české pobočky personální a poradenské společnosti ManpowerGroup. Podle toho, jak mapují pohyb na českém pracovním trhu, hotelnictví a restaurace teď trpí nejen absolutním nedostatkem personálu, ale i lidí, kteří už v branži pracovali a mají potřebné zkušenosti.

„Trh práce, alespoň v tomto oboru, je zamrzlý. Profesionály z této profese pohltily rostoucí e-shopy a logistika, jestli si teď něčeho cení, to je jistota zaměstnání,“ připomíná Rezlerová. Což může v blízké budoucnosti vést i k tomu, že do restaurací s nedostatkem personálu nebo unavenou obsluhou přestanou lidé chodit. Pokud si už hosté do hospod cestu najdou, musí se v některých podnicích obrnit trpělivostí. Personál leckde tvoří lidé bez odborného vzdělání.

„Po covidu opět otevřeli, ale zatím to tady neodsejpá jako v minulosti,“ říká známý český developer na adresu své oblíbené luxusní restaurace. Až na dva tři lidi tu nyní potkává samé nové tváře. „Dřív se tu dal pracovní oběd zvládnout se vším všudy za hodinu, teď je to o něco delší, je vidět, že obsluha je v záběhu a talíř s jídlem držela poprvé teprve přednedávnem,“ podotýká podnikatel a dodává, že málo zkušeností dohánějí servírky vlídností a úsměvem.