To, jak často děti vídají na internetu nenávistné komentáře, články, fotografie a další obsah, zkoumali členové týmu IRTIS z Masarykovy univerzity v Brně. Společně s kolegy z evropské sítě EU Kids On-line, kteří se věnují chování dětí ve virtuálním prostoru. Ukázalo se, že číst a vidět nenávistné příspěvky není pro děti od jedenácti do sedmnácti let nic neobvyklého. „Míra této zkušenosti se ale napříč zeměmi, kde tento aktuální výzkum probíhal, liší,“ říká Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity.
České děti vykázaly nejvyšší míru sledovanosti. Zkušenost s nenávistným obsahem má 59 procent dětí v uvedené věkové skupině. Pro srovnání: v Polsku se k nenávistným komentářům a dalším textům přihlásilo necelých padesát procent dětí, ve Francii pětina.
Nenávist i šikana
|
„Rozdíl je i v tom, s jakou frekvencí k tomu dochází. V Česku potkává nenávist v tomto prostoru denně až šest procent dětí,“ doplňuje Fojtová. Nejmenší denní zkušenost mají naopak děti a adolescenti v Itálii a na Slovensku, asi jedno procento.
„S kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit, a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek zprávy.
Bez zajímavosti není ani zjištění, že nějaký druh negativní nebo nenávistné zprávy poslalo jiným asi pět procent dětí a teenagerů. Je to ale například méně než u jejich polských nebo rumunských vrstevníků. „Kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám,“ podotýká k výsledkům studie Marie Bedrošová, jedna z autorek zprávy ze skupiny IRTIS.
Mezinárodní výzkum
|
Praha? Aha!
