Před 50 lety dostali okupanti svolení k pobytu

Za totáče koloval známý vtip o „zlatou mříž“: Jaká je jednotka dočasnosti? Jeden furt! Reagoval na takzvaně dočasný pobyt sovětských vojsk, která se u nás usídlila na „dočasných“ třiadvacet let.

Do srpna 1968 jsme byli jedinou zemí na západní hranici sovětského bloku, kde neměl Kreml svá vojska. Ve středu 16. října 1968 podepsala naše vláda vnucenou dohodu, kterou pobyt okupačních vojsk zlegalizovala. O dva dny později stvrdil dokument i parlament.

Poslední sovětský voják s rudou hvězdou opustil naše území až v červnu 1991. Sovětští vojáci a jejich technika se po roce 1968 jako povodeň rozlili ve vojenských újezdech, celých obcích a čtvrtích měst. I s rodinnými příslušníky jich u nás bylo ještě na konci osmdesátých let minulého století přes sto dvacet tisícovek.

Až listopad 1989 je poslal definitivně domů. Zásluhu na tom měla i tehdejší parlamentní komise pro odsun sovětských vojsk v čele s Michaelem Kocábem. „Nic bych na tom, jak jsme to udělali, ani dnes nezměnil,“ vzpomíná svitavský fotograf Miroslav Sychra, který v komisi také aktivně působil. „Myslím, že jsme na Sověty nijak netlačili, koordinovali jsme kroky s ministerstvy obrany, zahraničí i vnitra. Že to Rusům nešlo pod nos, to byl jejich problém,“ komentuje staré události bývalý poslanec za Občanské fórum.

Sovětská armáda opustila na sedm desítek posádek v Česku a šestnáct na Slovensku. Zanechala tu stovky tun munice na vojenských střelnicích a značné ekologické škody. Zůstaly po nich i tisíce bytů. Ty si zčásti postavili Sověti podle svých technologických norem, kde metr často nebyl žádná míra. Na paneláky narazíte například v Milovicích, kde sídlil štáb Střední skupiny sovětských vojsk. Většinu se podařilo přestavět na moderní bydlení. „Vidím to ve Vysokém Mýtě, je dobře, že se to nenechalo zpustnout,“ říká Sychra.

I 27 let po odchodu okupačních vojsk narazíte na chátrající vojenské objekty nebo obydlí, například v Ralsku. Také řada velkých plánů nedošla naplnění, například přebudování vojenských letišť v Hradčanech a Milovicích na mezinárodní aerodromy. Což ale prospělo přírodě. Místo rudoarmějců se dnes v bývalém ralském cvičišti prohánějí zubři, pratuři, divocí koně a po cyklostezkách této rezervace hlavně cykloturisté.

Potupná smlouva Umístění sovětských jednotek na našem území paradoxně bránil celá 60. léta prezident Antonín Novotný. Smlouvu, kterou podepsala 16. října 1968 vláda, odsouhlasilo 18. října v Národním shromáždění 228 poslanců. Vojska u nás byla „za účelem zajištění bezpečnosti zemí socialistického společenství před sílícími revanšistickými snahami západoněmeckých militaristických sil“.