Retro frčí, lidé hrají elpíčka i kazety

Na rameni velký kazeťák a volume naplno. Takové někdy bývaly naše ulice před desítkami let, kdy neexistovaly bezdrátové bluetooth digitální reproduktory a kdy místní frajeři oblažovali veřejnost naplno dunící hudbou. Magnetofonová kazeta a její přehrávače v různé formě úplně mrtvé nejsou, i když jsou v porovnání s dávnou minulostí ve stavu klinické smrti. Pomalu se ale vrací na scénu, tak jako před časem došlo k úspěšné reinkarnaci vinylových gramodesek.

Retro maniaci totiž dokázali v minulých letech zachránit před kolapsem klasické gramodesky. Totéž možná čeká i na ty, kteří ještě magnetofonové kazety a kazetové magnetofony pamatují. Naděje pro vyznavače prázdných kazet, na něž by si mohli zase nahrávat hudbu podle svého výběru, tady je. V Americe se pomalu rozjíždí velkovýroba těchto MC kazet a záleží jen na zájmu z jiných kontinentů.

„Magnetofonové kazety si objednávají hlavně hudební skupiny a zpěváci,“ říká Zdeněk Roubíček z firmy DSG, která se zabývá zakázkovou výrobou hudebních nosičů včetně klasických gramodesek a nahraných magnetofonových kazet. „Začali jsme přede dvěma lety a jednou dvakrát týdně máme dotazy v tomto směru,“ vysvětluje Roubíček.

Individuální zákazníky, kteří si chtějí třeba na kazetu dát znovu nahrát nějaké vlastní písničky z mládí, nakonec odradí cena, protože padesát nebo sto kusů, navíc výroba potisku i bookletu je v takovém množství dražší. To ale neplatí pro hudební firmy nebo kapely. Materiál, tedy krabičky i nenahrané pásky, na které pak přenášejí dodané písničky, nakupují podle Roubíčka v Berlíně, kde objevili dodavatele. Nejedná se však o nové výrobky, Němci pátrají po starých zásobách magnetofonových pásků v Evropě.

„Hudební firmy nebo kapely si zadají výrobu kazet k dalším nosičům, jako jsou cédéčka nebo gramodesky, když vydávají nové album,“ komentuje stav Zdeněk Roubíček. Hudebníci zjišťují, že hlavně na koncertech nemají problém prodat vedle cédéček i vinylové desky a také kazety. Pro sběratele i jako kuriozitu pro skalní fanoušky.

Hlavně gramodesky jsou nyní už v hudebním průmyslu téměř samozřejmostí – i proto, že gramofony jsou, stejně jako desky, opět v módě. Také zásluhou českých výrobců jak gramodesek, tak gramofonů, kde patří Česko ke světové špičce.

Sehnat ale prázdnou audiokazetu je nyní obtížné. Znovu vyráběné kazety z Ameriky si zatím do Evropy cestu neprorazily. Na internetu narazíte ještě na stará balení, třeba po pěti kusech, jedna kazeta vyjde na přibližně 120 korun. Z českých prodejen kazety téměř zmizely. „Audiokazety ještě máme, ale jedná se o doprodej,“ říká mluvčí Datartu Iva Pavlousková. Potvrzuje však stálý zájem o gramofony, i proto, že na nich lze nahrát gramodesku do digitální podoby na USB. „Retro gramofony a retro rádia podle Pavlouskové letí nejvíc před Vánocemi jako stylový dárek.

Podobně je zájem o retro gramofony v Alze, také před vánočními svátky. Ale jak ty ve „starém stylu“, tak moderní gramofony letí stále víc. „Na základě poptávky máme v nabídce také dražší typy pro náročnější fanoušky gramodesek,“ řekla Metru mluvčí Alzy Patricie Šedivá. Řetězce mají v nabídce i kombinace rádio, CD a kazeta, u nich ale prodej spíše stagnuje.

Nenahraná kazeta dnes stojí na internetu asi 120 korun MC kazety (Music Cassete) se nejčastěji prodávaly ve verzích: 60 či 90 minut záznamu. První magnetofonová kazeta chránící pásek před prachem představila firma Philips v roce 1963. Před rokem 1989 se v Československu prodávaly devadesátiminutové zahraniční audio kazety za 105 korun. Před rokem 1989 se alba domácích interpretů prodávala za 44 korun, výjimečně za padesát (například Karel Gott). Zahraniční skupiny a zpěváci byli za 80 korun, po zdražení vyšli 120 korun. Gramofonová deska stojí 500 až 1000 korun.