Z popelnice na talíř. Proti plýtvání bojují facebookové skupiny i aplikace

V Praze je například aktivní facebooková skupina Sdílení jídla Praha/Food sharing Prague. „Jejím účelem je sdílet přebytky jídla, ať už z domácností, nebo podniků. Například z restaurací, kaváren, pekáren a podobně. Chceme alespoň trochu přispět ke snížení zbytečného vyhazování jídla, někoho potěšit a získat dobrý pocit,“ říká pro deník Metro Barbora Hladíková, která je správcem skupiny. Kromě Prahy vznikly i facebookové stránky, kde je možné nabízet a poptávat přebytky i na Plzeňsku, v Liberci nebo například v Olomouci.

S trochu jiným konceptem přišla i další facebooková skupina – Dumpster, freegan PRAHA. Kromě jídla zde lidé nabízejí zdarma například oblečení, elektrospotřebiče nebo nábytek.

Název skupiny odkazuje na takzvaný dumpster diving, což lze z angličtiny přeložit jako „potápění v popelnicích“. Lidé, kteří dumpster diving provádějí, hledají v popelnicích a kontejnerech jídlo. Pátrají například po oťukaných jablkách či banánech s hnědými fleky, po pečivu z rána a v podstatě po čemkoli, čemu zrovna vypršela minimální trvanlivost a obchody už to nechtějí nebo nemohou prodávat. Motivace k vybírání popelnic je různá. Někdo chce ušetřit, jiní se vybíráním kontejnerů snaží bojovat proti plýtvání jídla.

Na dumpster diving se dokonce zaměřují různé mapy. Na serveru Mapotic pod názvem dumpster diving praha například najdete tipy na kontejnery, které bývají často plné jídla. Podobně funguje také celosvětová mapa na webu dumpstermap.org. V ní jsou vyznačena místa i s komentáři a radami, v kolik hodin přijít a na co si dát pozor. Vybírání popelnic totiž může být za hranou zákona. Kontejnery supermarketů často bývají umístěny například za kovovou klecí nebo za plotem na pozemku obchodu.

Fenomén dumpster divingu je rozšířenější spíš ve vyspělých státech, kde je jídla nadbytek. „Mnoho lidí má pozitivní zkušenost s takzvaným lovením jídla v zahraničí. Například v Dánsku či Norsku. Podmínky na dumpsterování v Česku ale vhodné nejsou. Mnoho kontejnerů je tu zamčených nebo se jídlo znehodnocuje, aby si pro ně už nikdo nechodil,“ říká pro Metro Anna Strejcová ze Zachraň jídlo. Také tato iniciativa se snaží hledat způsoby, jak omezit plýtvání.