Tvrdíte, že obyvatel paneláku či činžáku v Holešovicích stráví hledáním parkovacího místa ročně až dvacet pět hodin. Jak jste to spočítal?
Dvacet pět hodin je spíše spodní hranice, pokud někdo vyjede dvakrát týdně a vrací se domů po 18. hodině. Téma parkování je jedna z věcí, která mne ve veřejném prostoru štve. Večer pravidelně objíždím přecpanými ulicemi místečka, kde bývá volno. Jedno takové hledání mi v průměru zabere pět minut, dalších pět minut mi zabere cesta pěšky, protože nakonec parkuji dobrých pět set metrů od domu, a další den musím jít zase pět minut zpět k autu. Při dvou cestách autem týdně je to ročně: 15 minut krát 2 krát 50 týdnů. Takže 1500 minut, tedy 25 hodin. Násobím padesáti, protože nepočítám týdny dovolené, kdy člověk není doma. Pro validaci jsem svou zkušenost nasdílel přes sociální sítě. Zpětná vazba od desítek lidí byla jednoznačná. Většina reagujících si stěžovala, že jim jen jízda autem při hledání parkování zabere spíš 10 minut. Na Praze 11 i více. Na sociálních sítích se ale ozývají nejvíce ti, kteří si vybavují extrémní situace.
Jak je možné tato data využít?
Jakmile dokážete nějaký problém dobře pojmenovat datově, tím myslím popsat jeho velikost a podstatu, je snazší posoudit možnosti jeho řešení. Například můj náklad na parkování není 1200 korun za modrou zónu, ale navíc i 25 hodin mého času a nafta, kterou spotřebuji při hledání místa. Svým časem a projetým benzinem platí i ti, kteří „zadarmo“ parkují v částech města bez modré zóny. Tyto typy informací mohou využít zastupitelstva a komise při zvažování variant řešení. Nejde jen o náklady na výstavbu, ale i o celkový efekt, který řešení parkování může přinést. Lidé ušetří čas, bude menší provoz v obytné čtvrti, nižší emise a podobně. Mým cílem je přinášet širší pohled na to, jakou hodnotu může území či projekt lidem a okolí přinést. Město je tu přece pro nás občany a ne my pro něj.
Aleš Fojtík
Lukrativní zboží
|
Zabýval jste se i krytými místy v Praze. Kolik podle vaší analýzy stojí v průměru v Praze garáž?
Cenu jsem v poslední době analyzoval jen pro městské části 4, 6 a 7. Prodejní cena garáží začíná na 350 tisících a v Praze 6 jde i přes 2 miliony. Střed se pohybuje od 500 do 800 tisíc podle čtvrti a blízkosti centru. Pronájem je pak obvykle mezi 1000 a 4500 korunami, střed mezi 2000 a 2500 korunami. Problém ale je, že v Praze 4, 6 a 7 garáže skoro nejsou. Například na Praze 7 jsou podle pěti realitních serverů volné jen tři garáže. Na zhruba 40 tisíc obyvatel. Asi by se nějaká další našla v tunelu Blanka anebo přes další inzeráty, ale budou to jednotky. Na druhou stranu, nebudete-li mít garáž do 100 metrů od domu, tak za ni stejně 2500 korun měsíčně nebude chtít platit.
Vznikla už i nějaká studie, kterou využila konkrétní městská instituce?
Mám v různých fázích přípravy studie jak pro městské instituce, tak například pro bytové družstvo ohledně podzemního parkování navyšující stávající kapacitu a kultivující okolní prostředí. Lidé chtějí kolem míst, kde žijí, prostor, zeleň a ne koukat na velké parkoviště. Také poptávají nabíječky pro elektromobily, kterých je málo. Jinde řešíme revitalizaci a rozšíření stávajících garáží postavených na pozemcích města. Míst, kde je třeba parkování řešit, je spousta. V některých ulicích třeba v Řepích či v Praze 4 mohou mít kvůli parkování problém projet hasiči. Řeším i téma využití parkoviště v jedné horské lokalitě. Posledních 30 let se na něm nic nezměnilo. Každý parkuje, jak chce, ani pruhy vymezující jednotlivá místa tam nejsou. Efektivní využití místa by bylo například schovat parkoviště pod zem a nad zemí dát prostor obchodům, restauracím a volnočasovým aktivitám, ze kterých by bylo možné projekt financovat. A vytvořila by se tak i nová pracovní místa.
