Zaměstnanecké benefity ve stavu nouze mají svá přesná pravidla

Benefit je vždy bonus od zaměstnavatele. Není to nic, na co by měl pracovník zákonný nárok. Současně se ale jedná o „výhodu“, která často významně rozhoduje o vztahu zaměstnance k firmě. Omezení pracovních aktivit v době epidemie však není důvodem, aby byly benefity zásadně omezeny. Záleží však na situaci a také možnostech zaměstnavatele. Ve firmách s odbory a státních organizacích jsou benefity zakotveny v kolektivních smlouvách, které se snaží organizace či firmy zachovat.

Mezi ty nejčastější a také nejoblíbenější patří v Česku příspěvek na stravování formou stravenek. „Zaměstnanec má nárok na stravenky zpravidla ve třech případech,“ říká Petra Prchlíková, obchodní ředitelka společnosti Up Česká republika, která se zabývá poskytováním benefitů a poradenstvím v této oblasti. Zaměstnanec má tedy nárok na stravenky také v případě, že je v režimu home office v místě trvalého bydliště i mimo něj. Zachování stravenkového systému pro něho platí i v případě, pokud ho zaměstnavatel převede na vykonávání jiné práce.

Milovaný benefit 1,3 Přibližně milion a tři sta tisíc zaměstnanců v České republice dostává od svých zaměstnavatelů stravenky. Stravenky má přes 60 tisíc firem a institucí. 55 Více než padesát procent z celkové ceny stravenky může hradit zaměstnavatel.

Na druhou stranu jsou podmínky, za kterých ani v současném nouzovém stavu nelze stravenky poskytovat. „Na stravenky člověk pak nemá nárok, pokud je doma a nepracuje kvůli překážkám na straně zaměstnavatele,“ vysvětluje Prchlíková. To se týká i karantény nařízené v souvislosti s nemocí covid-19, případně s pracovní neschopností. Stravenky nedostane zaměstnanec ani v případě, kdy čerpá nárok na ošetřovné na dítě, dovolenou nebo neplacené volno.

Stravenkový režim má i další náležitosti. Týká se to zvláště nároku na daňově uznatelný náklad. „Zásadní podmínkou je prokazatelné odpracování stanovené pracovní směny v délce minimálně tří hodin. Pokud tedy lze takovou směnu zaměstnance na home office stanovit, jde o daňově uznatelný náklad,“ doplňuje informace Petra Prchlíková. Pokud zaměstnanec pracuje na home office mimo své trvalé bydliště, je navíc potřeba právně ošetřit rozšíření vymezení místa výkonu práce. Případy, kdy se stravenky nemohou stát předmětem daňových úlev, jsou také vymezené. Například když zaměstnanec pracuje v takovém režimu, že jeho pracovní směnu nelze stanovit nebo určit, půjde o daňově neuznatelný náklad. „Pro zachování daňové uznatelnosti stravenek proto doporučujeme zaměstnavatelům vydat písemný předpis, který zaměstnancům určí režim home office a stanoví jeho pracovní dobu,“ dodává Prchlíková.

Mezi „stravovací“ benefity se ve firmách řadí například i firemní kantýny s částečným finančním příspěvkem na jídla ze strany zaměstnavatele. Ten firma poskytuje místo stravenek. V současné době však mnohé firmy své kantýny z preventivních důvodů uzavřely a objednaly dočasně zaměstnancům stravenky.