metro.cz

Počasí v Praze

1 °C / 1 °C

Pátek, 18. ledna 2019. Svátek má Vladislav.
Věra Jourová
Větší foto
Věra Jourová | foto: europa.euMetro.cz

Fantastické zprávy mi posílá e-mailem teta, říká eurokomisařka Jourová

9. prosince 2018  7:46 Marek Hýř Metro.cz
Velkým problémem posledních let je šíření dezinformací, takzvaných fake news. V Evropské unii panuje obava, že lživá kampaň může ovlivnit také květnové volby do Evropského parlamentu. Deník Metro o fake news přímo v Bruselu mluvil s eurokomisařkou Věrou Jourovou.

V čem jsou záludné dezinformační kampaně?
Lidé si neuvědomují, že když něco na internetu čtou, že to může být součástí nějakých politických snah. Když politik rozdává koblihy, tak je poznat, že dělá kampaň, ale když je něco na internetu, tak to může mít vliv na lidi a oni ani netuší, že jsou ovlivňováni.

Velkým tématem v Evropské unii je brexit. Jak ten ovlivnily fake news?
Někdo se zřejmě nechal lžemi ovlivnit. Psalo se například, že peníze, které nyní Británie dává do Evropské unie, půjdou do zdravotní péče. Takové lži měly za cíl ovlivnit referendum.

Na internetu jsem četl, že Brusel zakázal křivé banány. Jak něco takové vznikne? Někdo něco špatně pochopí, nebo rovnou účelově překroutí?Také se psalo, že Brusel zakázal rum a pomazánkové máslo. Všechno to jsou nesmysly, které chtějí velkou fantazii. Zbytek udělá internet. Mně samotné posílá moje teta e-mailem podobné fantastické zprávy o Evropské unii.

Takže špatné pochopení, nebo účel?
Je to obojí. Na začátku je zlý úmysl. Někdo přijde s nějakým nesmyslem, který má vyvolat paniku. Toho se pak chytnou lidé, kteří mají jednoduše strach, a informaci šíří dál. U nich ten zlý úmysl není, ale ta zpráva je rozčílí nebo vyleká, a tak ji pošlou dál. Hodně se to týká starých lidí.

Na toto téma letos proběhl průzkum. Vyplynulo z něj, že až 90 procent seniorů dostává e-maily s fake news. Každý pátý je přeposílá dál.
Já z toho ale vůbec starší lidi neviním. Oni jsou mnohdy osamělí, nemají si s kým povídat, a tak jsou rádi za každý kontakt, i ten e-mailový. Nevědomky ale bohužel šíří bludy.

Může být fake news také pozitivní? Dostala se k vám zpráva, která lživě EU chválila?
To ne, fakta nikdo nepřekrucuje ve prospěch Unie, spíš se informace natírají na růžovo. To dělají evropští politici, to dělají národní politici. Já se tomu spíš snažím vyhnout. Však každá lež má krátké nohy.

Podle letošního průzkumu Eurobarometr 42 procent Čechů neví, zda je naše členství v EU dobrá, či naopak špatná věc. Čím to je?
Já se nedivím. Ale ono je to možná i způsobem vzdělávání. Děti se dnes učí o Evropské unii, že začala vznikat někdy po druhé světové válce a podobně. Ale k čemu jim taková informace je? Spíš by se mohlo učit o praktických případech, které mladým ukážou, jaké jim EU dává šance. To totiž Češi moc netuší. Nejsme na špici mezi studenty, kteří využívají Erasmus, lidé tolik nejezdí do zahraničí za prací a podobně.

Jak proti dezinformacím bojujete konkrétně vy?
Posadila jsem si ke stolu manažery největších IT firem, například Facebooku, Googlu a podobně, řekla jsem jim, že jsou využívaní k šíření lží, které mají za cíl to tady celé rozvrátit, a zeptala se, co s tím chtějí dělat. Odpověď byla, že oni nechtějí být nástrojem takového zla. Slíbili, že budou dělat větší kontrolu toho, kde probíhají vlny šíření dezinformací, a fakta ověřovat. Já samozřejmě nechci, aby cokoliv tyto společnosti cenzurovaly či opravovaly zprávy, kde jsou názory. Já jsem proto, ať jsou všechny názory slyšet. Ale když jsou na internetu ověřitelné lži, které mají potenciál společnosti ublížit, tak je potřeba, aby velké firmy zasáhly.

Na evropské úrovni vznikl Kodex pro boj s dezinformacemi. Co to vlastně je?
Kromě něj je i Kodex proti nenávisti na internetu, výzvám k zabíjení a podobně. Takové jevy jsou totiž v Evropě na vzestupu. Bohužel. Mluvím o zprávách, které mohou zhysterizovat lidi. Příklad za všechny. V letech 2015 a 2016 se do českých domácností dostávaly zprávy o lodích plných lidí z Afriky, kteří jsou teroristé a pozítří vám zaklepou na dveře. Byl to nesmysl, ale lidé se přesto báli.

A zmiňovaný Kodex je tedy co?
Jsou to pravidla a doporučení, kterých by se měly držet členské státy Unie a sledovat, co se děje na internetu, a zároveň by měly na internet dávat i fakta, aby si lidé mohli ověřit, co je pravda.

Mluví Kodex i o trestech pro ty, kteří lži šíří?
To ne. Lež není nelegální. Ale zároveň samozřejmě existují paragrafy, které se zabývají šířením nenávisti nebo zmíněným výzvám k zabíjení. 

Komentáře

Hlavní zprávy

Zranění z Troji mohli dostat peníze dříve

Lávka v Troji padla v prosinci 2017. Oběti jsou dodnes bez koruny.
vydáno 18. ledna 2019  12:20

Oběti pádu trojské lávky dostanou zatím jen zálohu. Pojišťovna ji navíc možná vyplatí později, než slibují radní.  celý článek

Nový hlas v devíti stanicích metra

Stanice metra Budějovická
vydáno 18. ledna 2019  5:55

Hlášení pro nevidomé mají premiéru na Muzeu, Jinonicích i Karlově náměstí.  celý článek

Mladí filozofují, staří rovnou třídí

Ilustrační snímek
vydáno 17. ledna 2019  13:25

Sáčky, plastové krabičky, papír. Na třídění odpadu jsme kabrňáci.  celý článek

Výluky potrápí Střešovice i centrum

Ilustrační snímek
vydáno 17. ledna 2019  9:59

Krátkodobých výluk se koná v hlavním městě více než stovka ročně. Většinou za ně mohou nejrůznější opravy, jejichž cena se podle mluvčí dopravního podniku...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám