Mládě zatím s matkou pobývá v ústraní a pavilon šelem hodonínské zoo je kvůli jejich klidu částečně uzavřen. „Také v přírodě lvice rodí v ústraní, ke smečce se vrací jen pro žrádlo a k udržování sociálních vztahů. Mláďata přivede, až jsou schopna samostatného pohybu,“ vysvětluje chovatel šelem Jiří Hlásenský.
V Hodoníně se k chovu lvů berberských loni vrátili po pěti letech. Letos třiapůlletou samici získali z plzeňské zoo, o rok mladší samec přicestoval z německého Neuwiedu. Obě zvířata tvoří harmonizující chovný pár.
Jejich první mládě se narodilo už v listopadu, ale brzy zemřelo. „U prvních odchovů, kdy se samice teprve učí péči o mláďata, se nejedná o nic neobvyklého. Naše mladá lvice nebyla během první březosti schopna vytvořit pro mládě dostatek mléka a při péči byla nejistá a nervózní,“ přibližuje zooložka Zdenka Vavrysová.
Nedávno narozené lvíče naopak prospívá. Přibírá na váze, je vitální, začíná vidět a chodit, matka se o něj navíc vzorně stará. Brzy bude zřejmé jeho pohlaví. V nejbližší době se také chystá opětovné spojení dospělého páru, samce však k mláděti pustí až později.
Zoo v Hodoníně přichází o největší lákadlo, končí s chovem bílých lvů |
Lev berberský byl v přírodě zcela vyhuben, momentálně tento druh přežívá pouze v zoo. Existují přitom snahy o návrat této šelmy do přírody nebo rezervací prostřednictvím repatriačních programů. „Jde o jednu z nejohroženějších kočkovitých šelem a každé odchované mládě je důležité,“ podotýká Hlásenský.
