V místě, kde býval dvůr jihlavského soudu a věznice, dnes odhalili památník nespravedlivě souzeným v 50. letech minulého století. Vznikl podle návrhu žáků jihlavské Základní školy Otokara Březiny, na kterém téměř rok pracovali při projektu Zaváté šlépěje. Rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava, která dnes v soudní budově sídlí, ocenil, že i nejmladší generace je ochotna připomínat si temné stránky českých dějin.
Památník z kovových tyčí má podobu pěti vzájemně se prolínajících postav v životní velikosti. Jsou symbolem nejen vězněných a popravených lidí, ale i jejich rodin. "Pracovali jsme na tom docela dlouho a myslím si, že i docela těžce, než jsme se dostali k finálnímu návrhu. Teď z toho mám dobrý dojem. Rozhodně když jsme se hlásili na seminář, tak jsme nečekali, že to skončí vernisáží," řekl dnes ČTK Matyáš Petřík, žák 9. třídy, který se zapojil do semináře Zaváté šlépěje.
Spolu se školou ho zorganizovala Oblastní galerie Vysočiny. Jeho název odkazuje na významné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera, který byl v Jihlavě v roce 1950 odsouzen k mnohaletému vězení. Nejprve si jej odpykával na Mírově, později v táboře nucených prací Ostrov-Vykmanov, kde se těžil uran. Ve vězení onemocněl a v roce 1955 zemřel.
"Během projektu jsme si vyprávěli, co se tady v 50. letech dělo, že na dnešní Vysoké škole polytechnické byl soud, kde se odsuzovalo, kde se popravovalo v místech, kde je aula. Zarazilo je, že tady není žádná připomínka toho, že se na těch místech popravovalo. On tam památník popraveným je, ale nahoře. Je ale zaujalo přímo to místo," řekla Pavlína Pitrová, edukační pracovnice Oblastní galerie Vysočiny. Na památníku děti spolupracovaly se sochařkou Terezou Tecl Brussmannovou, architektem Vojtěchem Teclem a uměleckým kovářem Luďkem Kalným.
Umístěný je jen několik metrů od místa, kde stála popravčí šibenice. Celý areál se po zbourání zdi dvora a výstavbě nové auly vysoké školy proměnil. Vstup do temných místností, za kterými odsouzení čekali na popravy je ale dochovaný. Prostory dnes škola zpřístupnila. Příští měsíc u nich chce instalovat druhý památník z dílny architekta Zdeňka Sendlera.
