Dolnolutyňský starosta Pavel Buzek řekl, že referendum je nejlepší způsob, jak ověřit veřejné mínění. „Zjistíme, jaká je síla občanů, kteří to tu nechtějí,“ konstatoval.
Otázka v referendu zní: Souhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popřípadě připomínky proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu strategického podnikatelského parku?
„Otázku pro referendum jsme cizelovali čtrnáct dní, radili jsme se s právníky, chtěli jsme, aby byla co nejvíc srozumitelná a přitom jsme nechtěli dostat obec do situace, kdy bychom třeba omezili její pravomoce a podobně,“ popsal člen spolku Zachovejme Poolší připravujícího referendum Martin Bohoněk.
Jednání se zúčastnilo zhruba šest desítek občanů, což je několikanásobně více než obvykle při konání zastupitelstva.
V případě Dolní Lutyně s více než pěti tisíci obyvateli je podle zákona o referendu pro úspěšné přijetí potřebná účast alespoň 35 procent oprávněných osob, tedy voličů od osmnácti let.
Otázka pro referendumSouhlasíte s tím, aby obec Dolní Lutyně podala námitky, popřípadě připomínky proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu strategického podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu strategického podnikatelského parku? |
„Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 procent oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob,“ upřesňuje zákon o referendu.
„Mělo by se jít tvrdě“
Podle zástupců obce situace nyní graduje. „V Poslanecké sněmovně je zákon o liniových stavbách, který se nás také bude týkat. Vyhlášení referenda je podle mne nejlepší způsob, jak zjistit veřejné mínění,“ konstatoval starosta obce Buzek.
Starosta dodal, že obec má proti sobě silného soupeře. „Bylo nám řečeno, že je naše lokalita natolik zajímavá, že není otázka zda, ale kdy tady bude průmyslová zóna stát,“ přidal se jeden ze zastupitelů v rámci diskuse. „Proto bychom se měli bavit i o kompenzacích. Potřebujeme školu, školku, musíme myslet hlavně na budoucnost.“
Lidem se nepozdával složitý dotaz. „Je to zdlouhavé, takové neslané nemastné. Mělo by to být jasné ano, ne, jestli tu zónu chceme,“ konstatoval před hlasováním jeden z obyvatel obce. „Vyjednávání už je kapitulace, mělo by se na to jít tvrdě,“ mínil.
„Máme čas do termínu referenda vysvětlit lidem, co ta otázka znamená, opravdu nechceme vzít obci manévrovací prostor,“ reagoval Martin Bohoněk.
Pro místní lidi to byl šok
Mluvčí krajského úřadu Nikol Birklenová uvedla, že prioritou v rámci přípravy projektu je zajistit co nejlepší spolupráci s okolními obcemi. „Proto byli zástupci kontaktováni ještě před zveřejněním informací o projektu. Cílem je nastavit kompenzační opatření a další kroky tak, aby byli co nejvýhodnější pro občany okolních obcí,“ přiblížila mluvčí Birklenová.
Gigafactory Dolní LutyněTovárna na výrobu baterií nebo článků do baterií pro elektroautomobily na poli v Dolní Lutyni na Karvinsku. Rozloha až 280 hektarů. Investice asi 200 miliard korun. Údajně celkem až sedm tisíc pracovních míst. Investor je zatím tajný, nejčastěji se hovoří o korejských firmách Samsung nebo LG. Problémem i cenná příroda v okolí. Podrobnosti na webech Czechinvestu parklutyne.cz a občanského spolku zachovejmepoolsi.cz |
Odpor proti vzniku průmyslové zóny se v Dolní Lutyni i její místní části Věřňovicích zvedl prakticky okamžitě po únorovém zveřejnění záměru státu pomoci zatím neznámé firmě (nejčastěji se však mluví o korejské společnosti Samsung) postavit na polích poblíž státní hranice gigafactory.
„Byl to pro nás velký šok. Žiju tady čtyřicet let, žije zde celá moje rodina a já jsem rozhodně proti tomu, aby se tady něco takového stavělo. Vadí mi jak zničení krajiny, tak i ohrožení kvality života. Žijeme hned vedle,“ konstatoval Ivo Pietraszek z Věřňovic při prvním jednání obyvatel obce se zástupci Czechinvestu na sklonku března.
Lokalita byla ve hře i při příchodu Hyundai
Svou roli hrál i fakt, že se místní domnívali, že jsou snahy o vznik průmyslové zóny nadobro zapomenuty. Při jednáních o příchodu společnosti Hyundai do České republiky před dvaceti lety byla totiž ve hře i dolnolutyňská zóna, ta ale byla nakonec z plánů automobilky vyškrtnuta a přednost dostaly Nošovice na Frýdecko-Místecku.
Areál v Dolní Lutyni se dokonce stal součástí dohody mezi státem, společností Hyundai a zástupci ekologických organizací, v nichž se stát v roce 2006 zavázal, že průmyslová zóna tam nikdy nevznikne.
To se však změnilo. Stát a zástupci ekologických spolků uzavřeli v polovině března dohodu umožňující přezkoumání podmínek v Dolní Lutyni a možný vznik průmyslové zóny.
