Fakultní nemocnice Ostrava dnes otevřela dva nové sály pro léčbu srdečních arytmií. Dosud lékaři pracovali na jednom arytmologickém sále, nyní budou mít k dispozici dva, což jim umožní rozšířit poskytovanou péči a zkrátí se také čekací doby. Sály vznikly vestavbou v prostorách centrálního objektu. Stavba stála 71,6 milionu korun, zdravotnická technika dalších 160,5 milionu korun. Náklady pomohly nemocnici uhradit evropské peníze. Novinářům to dnes řekl ředitel nemocnice Jiří Havrlant.
"Léčit budeme nemocné, kteří mají nějakou arytmii, což znamená příliš pomalý nebo příliš rychlý srdeční rytmus. Pro ty, kteří mají pomalý srdeční rytmus, máme kardiostimulátory, defibrilátory, tedy přístroje, které zajišťují to, aby srdeční frekvence byla optimální nebo defibrilátory plní funkci jakéhosi airbagu, když nemocný dostane zhoubnou arytmii, tak udělá elektrošok a zachrání ho. Druhá skupina pacientů, kteří mají příliš rychlý srdeční rytmus, těm děláme zase ablaci čili modifikaci toho srdečního rytmu tak, aby byl optimální a přirozený," uvedl primář Oddělení kardiovaskulárního Interní a kardiologické kliniky Marian Branny.
Loni pracoviště ošetřilo zhruba 1300 pacientů. "Nové sály přinesou hlavně zvýšení komfortu pro pacienta, už nebude muset čekat třeba na 18:00, až se dostane na sál, ale půjde v normální době. Samozřejmě přinese to komfort i pro personál, protože tady v prostoru mají nejenom sály, ale i stacionář, kde jsou nemocní, kteří po výkonu čekají na odvoz na oddělení nebo domů, tak mají komfortní čekárnu, kde jsou monitorovány jejich životní funkce," podotkl Branny. Součástí pracoviště je i další zázemí jako sklady, pracovna, popisovna či denní místnost.
Pacientů se srdečními arytmiemi podle primáře přibývá. Důvodů je více. Lidé se dožívají vyššího věku, zlepšila se diagnostika a lékaři jsou díky novým technikám schopni pomoci více pacientům. Tým arytmologických sálů tvoří pět lékařů a osm sester, všechny mají specializaci pro tuto práci.
Na otevření sálů se dnes přišel podívat i třiatřicetiletý Kuba Matt. Aktivní sportovec, který měl několik měsíců zdravotní problémy a ztrácel vědomí. "Stávalo se mi to stále častěji, chodil jsem po různých vyšetřeních a nakonec jsem skončil tady na kardiologii, kde se zjistilo, že mám problém s arytmií. Následně jsem byl celkem rychle operován a díky operaci se mi markantně zlepšil zdravotní stav. Dneska nepociťuji žádné zdravotní komplikace," uvedl Matt.
Zákrok mu prováděl lékař David Šipula, který u pacienta udělal takzvanou kardioneuroablaci. "Je to relativně mladý výkon, který se dá použít u pacientů, kteří mají funkční poruchu převodního systému. Dříve by ti pacienti skončili s implantovaným kardiostimulátorem. My jsme přes tříslo zavedli katetry do srdce a tam ovlivnili specifický nervový systém, který dělá to, že pacient má nízké tepové frekvence. Dělá se to většinou u mladých pacientů," řekl Šipula. Pro pacienta takový výkon znamenal menší zátěž. Ročně v nemocnici takto operují zhruba deset až 15 lidí.
