Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny. ČTK to dnes sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
"Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. Je třeba se držet toho, že dospělý hrabáč v přírodě přes den spí v hluboké noře. Současně musíme respektovat hrabáčí matku, která ne vždy ve dne spí a ne vždy je ochotna mládě nakojit," uvedla Gronská. Samice je navíc značně neohrabaná, takže ošetřovatelé musí být neustále ve střehu, aby mládě nezalehla nebo mu prudkými pohyby neublížila.
"V prvním období života mládě potřebuje v prostoru teplotu kolem 33 stupňů Celsia, čehož v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže by mohla nechtěně mláděti ublížit. Proto musí být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládá k nakojení pod dozorem ošetřovatele," uvedla zooložka Eliška Veselá.
Ošetřovatel musí nadojit i mléko do zásoby pro chvíle, kdy je matka aktivní a tuto funkci nezastane. Zásoby mléka přijdou vhod hlavně brzy ráno a na začátku noci. "Při kojení samice mládě olíže a vyprovokuje tak jeho vyprázdnění. Ošetřovatel musí malému hrabáčovi ošetřit kůži a jednou denně ho zvážit, abychom věděli, zda prospívá," dodala Veselá. Malý hrabáč vyžaduje velkou péči a neustálou pozornost až do doby, kdy jeho hmotnost z počátečních 1550 gramů vzroste na pět kilogramů. Tehdy už nehrozí prochladnutí ani zalehnutí a může být s matkou nepřetržitě.
Hrabáče kapské chová přibližně 25 evropských zoo, na odchov se specializuje pouze sedm z nich. V Česku hrabáče kapské chovají zoo v Praze, Plzni, Dvoře Králové a Olomouci. Ve volné přírodě hrabáč žije ve velké části Afriky jižně od Sahary. Na silných končetinách má mohutné drápy, kterými rozhrabává mraveniště a termitiště. Má až 30 centimetrů dlouhý lepkavý jazyk, kterým loví hmyz, zejména termity. Je to noční tvor a žije samotářsky.
