Svitavy zvětšují průmyslovou zónu, developer ale chce na opačnou stranu města

Na začátku roku svitavská radnice začala stavět půl kilometru dlouhý přivaděč za téměř 40 milionů korun, který na východě města napojí průmyslovou zónu na v prosinci dokončený obchvat města. Součástí nové propojky bude stavba nového parkoviště pro devět kamionů s hygienickým zázemím. Výrazně se tak uleví Průmyslové ulici, která dnes plní hlavní roli přivaděče od ulice Tří mostů a je pro Svitavy nájezdovou komunikací na obchvat.

Svitavy mají totiž s průmyslovou zónou v blízkosti budované dálnice D35 velké plány. Širé lány mezi novým obchvatem a železniční tratí na sever od stávající zóny se mají proměnit na zastavitelnou plochu pro nové developery. Jelikož půjde o zásadní zábor zemědělské půdy na ploše zhruba 15 hektarů, změna územního plánu bude muset projít procesem posouzení vlivů na životní prostředí (SEA).

Chtějí stavět jinde

Ne všichni developeři se však s plány města ztotožňují. Teď tuto koncepci narušila developerská společnost Agro Mouřenín, která chce postavit skladovací halu na výpadovce z města směrem k Litomyšli, tedy na opačné straně, než je průmyslová zóna.

„Dlouhodobě registrujeme poptávku po pozemcích, které by bylo možné využít na skladování. Tipovali jsme pozemky, které by v katastru města připadaly v úvahu. Mělo by jít o kombinaci maloobchodu a velkoobchodu s kancelářemi a skladovací halou. Nemělo by jít na ploše o větší objekt než 7 tisíc až 8 tisíc metrů čtverečních,“ nastínil plány svitavským zastupitelům Patrik Čermák, jednatel developerské společnosti, která návrh na pořízení územního plánu podala.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

Ne všem se však plán líbí. Hala by měla vzniknout v těsném sousedství lesíku zvaného Schindlerův háj, který je rekreační lokalitou mnoha Svitavanů. Pražská ulice je už dnes zatížena kamionovou dopravou zásobující nedaleký sklad společnosti Qanto nebo výrobní firmu Westrock, podle některých zastupitelů další investor situaci jen ztíží.

„Dlouhodobě se bavíme o tom, že západní část města má být ta rekreační a k východní směřujeme výstavbu. Myslím si, že další rozšiřování lokalitě jenom ubližuje. Zvlášť když se snažíme Langrův les spojit rekreačně s rybníkem Rosnička, tak to beru jako silný zásah a jsem proti tomu. Vidím jako mnohem lepší hledat prostory na východní straně města, kde budeme mít napojení na dálnici,“ okomentoval plán investora svitavský radní Antonín Benc ze Sdružení pro město Svitavy, které ovládá svitavskou radnici.

Narážel přitom na fakt, že ještě loni na podzim starosta David Šimek západní část města označil za no-go zónu, kde město nikdy nedá souhlas k výstavbě větrných elektráren. „Město umístilo průmyslovou zónu za koleje, tak pokud by mělo něco vzniknout, tak to držme až za kolejemi,“ řekl Šimek.

Podle místostarosty Pavla Čížka nejde o hotovou věc. Změna územního plánu si vyžádá stanoviska dotčených orgánů státní správy.

Kromě sousedního lesa je na pozemcích společnosti i prameniště Studeného potoka, kvůli kterému by v lokalitě musela vzniknout retenční nádrž pro zachytávání vod z vydlážděných parkovišť a střech. „Je to jenom podnět k tomu, aby se začalo na případných změnách pracovat. Sám jsem zvědavý, jak si s tím urbanisté poradí. I zde do toho bude mít možnost vstoupit veřejným projednáním veřejnost,“ uvedl Čížek.

Z vyjádření zástupce developera vyplývá, že zvažoval i variantu postavit halu v některém z brownfieldů uprostřed města, varianta za městem je podle Čermáka menším zlem. „Podle stávajícího územního plánu by to možné bylo, ale nemyslím si, že je vhodné kamionovou dopravou zatěžovat město. Jiná vhodná místa tady nejsou,“ řekl jednatel svitavské společnosti.

Je jasné, že pokud se zemědělské plochy v územním plánu u Langrova lesa změní na plochy výroby a skladování, je jen otázkou času, kdo další o podobný záměr v lokalitě projeví zájem. Dalších pozemků ve směru na Javorník je pořád ještě dost. Město zde před pár lety umožnilo například výstavbu velkoskladu společnosti Qanto.

„Myslím si, že jsme s Quantem udělali precedens, když jsme místo do průmyslové zóny dali na Pražskou ulici zařízení, kam denně jezdí množství kamionů. Je potom otázka, jestli ojedinělý příjezd kamionu nebo náklaďáku s menší tonáží ovlivní dopravu tak zásadně v porovnání s tím, co jezdí do Qanta,“ vystihl stav zastupitel Harald Čadílek.