Soudce uvedl, že obžaloba se příliš zaměřila na materiální efekt poradenství, jeho přínos ale může být někde jinde.
„Přínosnost poradenských firem spočívá hlavně v lidském potenciálu. Lidé, kteří dříve dělali vyšší pozice třeba ve státní správě, třeba bývalí premiéři, těží z kontaktů, které mají na vlivné lidi,“ sdělil soudce Tomáš Mahr s tím, že největší přínos lobbingu spočívá v tom, že „někdo má telefonní čísla na správné lidi“.
Ve prospěch obžalovaných podle soudce mluví i to, že když byly poradenské firmy využívány, hospodářské výsledky Škody JS na Ukrajině byly ve výrazném zisku a když se poradenské firmy přestaly využívat, propadla se společnost do výrazné ztráty.
Lobbisté byli podle soudce využíváni z toho důvodu, že společnost nebyla schopná legálním způsobem získat zakázky, protože nebyla na trhu etablovaná.
Soudce připomněl i začátky případu, který spustila švýcarská justice. Ta našla v jedné z bank peníze, které tam měl uložené ukrajinský poslanec Mykola Martynenko. Začali tedy pátrat, kde k penězům mohl přijít a mysleli si, že jsou to úplatky.
Vyšetřovatelé požádali o pomoc českou justici, když našli spojitost se Škodou JS. Uplynuly tři roky a státní zastupitelství zjistilo, že úplatkářství by se nepodařilo prokázat, pak se tedy přešlo na skutek zpronevěry a krácení daní.
„Konstrukce se zpronevěrou se soudu od počátku zdála jako přitažená za vlasy, důkazním řízením se to potvrdilo. Od počátku se totiž s náklady na poradenské firmy počítalo, kalkulovalo se s nimi v rozpočtech, byly navíc schválené statutárními orgány. Vlastník z Ruska měl navíc ve firmě své lidi, kteří ještě dohlíželi, zda to, co se platí, je v pořádku a i přes ruskou supervizi tyto peníze na poradenské firmy prošly,“ podotkl soudce.
Podle spisu obžalovaní v letech 2008 až 2014 podepsali smlouvy na poradenství s firmami, které Škodě JS měly pomoci uspět na ukrajinském trhu při dodávkách technologií do čtyř tamních jaderných elektráren.
Ve skutečnosti ale bylo podle žalobce smyslem těchto smluv vyvést ze Škody JS peníze.
Firmy podle obžaloby Škodě JS nepomohly, přesto dostaly procenta ze zakázek. Obžalovaní způsobili škodu za víc než 279 milionů korun a o dalších víc než 55 milionů korun krátili daně, uvedl státní zástupce.
Obžalobě čelili bývalí obchodní ředitelé, manažeři a členové představenstva Jiří Demiš, Milan Kohout, Peter Ľuptáčik a Miloslav Provod. Obžalobě čelil také bývalý generální ředitel Miroslav Fiala, ten ale zemřel.
Špatně přeložené dokumenty
Podle spisu se různou měrou podíleli v několika případech v průběhu let na vyvedení peněz ze Škody JS do zahraničních obchodních společností se sídly v Panamě, Dominice, na Kypru a ve Velké Británii.
Tyto firmy měly pomoci Škodě JS podpořit a zprostředkovat kontrakty na Ukrajině, obvinění ale podle žalobce věděli, že firmy jim nemohou dodat prospěšné dokumenty a zajistit náležité plnění smluv. „Peníze vyplacené těmto firmám navíc obžalovaní zanesli do nákladů firmy, čímž stát přišel na daních celkem o víc než 55 milionů korun,“ uvedl státní zástupce.
Jiří Demiš, jemuž žalobce připisuje podíl na způsobení škod za víc než 90 milionů korun, jakoukoliv vinu a způsobení škody rozhodně od počátku odmítl.
Ve Škodě JS pracoval jako ředitel pro prodej a marketing, z firmy odešel na konci roku 2009. Smlouvy na poradenské služby podle něj jednomyslně řádně schválilo představenstvo firmy. Spolupráci se zprostředkovatelskou firmou Bradcrest z Panamy, kterou z pozice své funkce spolupodepsal, považuje za prospěšnou a úspěšnou.
Ukrajina byla podle Demiše pro Škodu JS zcela klíčový trh, obchodní zájmy a dobré kontakty tam měly i konkurenční ruské firmy. „Potřebovali jsme proto někoho, kdo se bude orientovat na tamním trhu, na tamním poli,“ řekl Demiš u soudu.
Smlouvu se zprostředkovatelem proto považoval za smysluplnou, potřebnou a užitečnou. Obžaloba ale tvrdí, že dokumenty, které Bradcrest Škodě JS poskytla, neobsahovaly nic užitečného či využitelného.
Demiš s tím nesouhlasil. Uvedl například, že obžaloba vychází z dokumentů, které jsou špatně přeložené. Překladatel z ruštiny si spletl nabídku s objednávkou a nepochopil dokument zákazníka, uvedl Demiš.
Škoda JS podle něj dostala od zprostředkovatelské firmy například dokumenty elektrárny, jaké zboží bude potřebovat v budoucnu nakoupit, jaké zboží s dlouhou dobou dodávky bude potřebovat a podobně. „To bylo pro Škodu JS zcela určitě potřebné a užitečné,“ zdůraznil Demiš.
První razii v Plzni iniciovali Švýcaři
Na sklonku roku 2014 provedli ve firmě razii policisté. Došli si pro listiny, jejichž zajištění si vyžádaly švýcarské justiční orgány. Švýcarský soud v roce 2020 odsoudil v nepřítomnosti ukrajinského oligarchu a bývalého poslance Mykolu Martynenka za praní špinavých peněz.
Martynenko podle soudu za úplatek zprostředkoval společnosti Škoda JS kontrakty s ukrajinským státním provozovatelem jaderných elektráren, firmou Energoatom. Martynenko, který zasedal v ukrajinském parlamentu za stranu Lidová fronta někdejšího premiéra Arsenije Jaceňuka, by si měl ve vězení odpykat roční trest, zbylých 16 měsíců mu soud uložil podmínečně. Proti rozsudku se odvolal.
Podle soudu Martynenko a další muž skrze švýcarskou banku a firmu registrovanou v Panamě „vyprali“ úplatky ve výši 2,8 milionu eur (téměř 75 milionů korun). Peníze získal podle švýcarského soudu Martynenko za to, že společnosti Škoda JS zprostředkoval bez výběrového řízení zakázky s ukrajinským státním provozovatelem jaderných elektráren, firmou Energoatom.
