Například sdruení Arnika aktuálně podalo podnět na Institut plánování a rozvoje (IPR) kvůli náměstí Miloe Formana. IPR toti ve svých podkladech označuje náměstí Miloe Formana jako proluku. Arnika povauje označení náměstí jako proluku za nesprávné, a dokonce nezákonné. Jde o to, e na tomto místě investoři prosazují výstavbu nového objektu, původně kostky, nyní kvádru.
Ve skutečnosti kauza náměstí Miloe Formana ukazuje, e IPR není nezávislým odborným pracovitěm, ale e podléhá politickému a developerskému tlaku, tvrdí Anna Vinklárková z Arniky.
Moderna pro město
Soudobá architektura do metropole patří, pokud není zjevně nepřiměřená anebo předimenzovaná, domnívá se Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj. Ten v této souvislosti nemá problém s dalím diskutovaným projektem tzv. levitujícího domu.
V Revoluční se spojí staré s novým, nad barokním domem budou levitovat byty |
S touto novostavbou pro luxusní byty a pasá developeři počítají v Revoluční ulici 30 na okraji Starého Města u Vltavy naproti Letné. Toto levitující lego je vyí ne vekerá okolní zástavba a v zásadě se jedná jen o sadu kostek slepených k sobě, tvrdí odpůrci.
Architekti nabízejí jiný pohled. Revoluční ulice a pásmo někdejích staroměstských hradeb představuje prostor, je svým významem dosahuje korza u Národního divadla. Funkcionalistický palác Merkur mu dal laku kvality. Bohuel dnes jde o nejzanedbanějí prostor, kde dříve stály třeba mlýny anebo chudinská čtvr. Mělo by ale jít o pěknou velkoměstskou třídu zakončenou novým náměstím, domnívá se architekt Ondřej Ciesler.
Petrská čtvr jako dalí centrum Prahy? Z ulice Na Poříčí má být bulvár |
Zmíněnou výstavbu na adrese v Revoluční 30 plánuje investiční skupina RSJ, je nedávno představila mezinárodní porotu a vítěze výběrového řízení pařísko-brněnské sdruení architektů Peer collective a Studio Muoto. Podobně jako v kauze kostky ale stále nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě.
Jednání spojená se stavebním povolením se rozebíhají. Před povolovacím procesem máme v plánu diskutovat se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu, slíbil Jakub Mikuláek z RSJ k aktuální situaci o dalích osudech budovy.
Zastánci nové výstavby argumentují, e to není poprvé, kdy moderní tvůrci v těchto místech realizovali své vize. V sousedství v Revoluční vznikla ve 30. letech funkcionalistická stavba paláce Merkur Jaroslava Fragnera, upozornil Petr Hlaváček.
Na konci 20. let v této části Starého Města začalo růst dnení sídlo ministerstva průmyslu a obchodu. Plány budovy na základním půdorysu o rozměrech 107 x 49 metrů vytvořil jeden z nejvýznamnějích českých architektů, Josef Fanta.
Vedení Prahy podpořilo stavbu skleněné kostky u Paříské, projekt čelí kritice |
Nejen pozdně románské a gotické kostely, ale i moderní architekturu lze nalézt v sousední Petrské čtvrti, říká Petr Hlaváček. Zde v roce 2011 vznikl bytový dům od studia DAM, oceněný hlavní cenou na Grand Prix Obce architektů.
Předimenzované stavění
I kdy to tak vypadá, není metropole údajně nepřátelskou zónou současné výstavby. Nemyslím, e je Praha v tomhle ohledu mimořádně konzervativní, anebo e jsou to architekti, kdo neumějí vytvářet zajímavé projekty, domnívá se Josef tulc, památkář, architekt a čestný předseda organizace ICOMOS (Mezinárodní rady pro památky a sídla) při UNESCO. U sporných a kritizovaných plánů na výstavbu či přestavbu v památkové zóně či jejím sousedství jde prý o něco jiného.
Přezdívali mu marmeloun, budil emoce. Kritizovaný dům u Aneského klátera u stojí |
Jde o tlak developerů, kteří usilují o výstavbu nových předimenzovaných budov v centru města a jeho nárazníkové zóně, domnívá se tulc. Jako příklad ochranáři památek dávají třeba kauzu okolo navyování Masaryk Centra o desáté patro, demolici Kozákova domu na Václavském náměstí, ale i kritizované demolice brutalistních budov z 60. a 70. let 20. století.
Developeři neustále hledají cestu, jak by se vklínili do praské zástavby, nali zde slabé kusy. Dříve to bývaly klasicistní domy, nyní to vypadá, e hledají domy, které nejsou památkově chráněné a dají se snadno vyklidit, uvedla Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu.
Proti kontroverzním zásahům se pravidelně bouří odborníci a občanské iniciativy. Výrazně například v otázce proměny elezničního mostu pod Vyehradem. Obrovský benefit současnosti vidím právě v tom, e veřejnost v naprosté větině kontroverzních sporů a kauz je na straně památek, řekl k tomu Josef tulc.